České vlastenecké hnutí: Masarykovci a národní konzervativci

0
(0)

Zase po čase jsem napsal delší esej. Tentokrát pro Novou republiku. Doufám, že je budu psát pravidelně.

tramvajSnažím se ukázat, že v českém vlasteneckém hnutí postupně krystalizuje rozdělení na dva proudy. Na jedné straně masarykovská levice, na druhé straně aliance zastánců minimálního státu, ultratradičních katolíků a příznivců konspirací (pokud se ten výraz někoho dotknul, omlouvám se, rád bych používal termín přijatelný i pro ně).

“Ikonickou postavou masarykovců je profesor Jan Keller, ikonickou postavou ultrakonzervativců profesor Václav Klaus. Přestože nemá blízko ke konspiračním fantaziím ani k radikálním náboženským postojům, má schopnost kolem sebe takové lidi shromažďovat a získávat jejich loajalitu. Základním politickým domovem ultrakonzervativců je Institut Václava Klause, masarykovce najdete v SPD a KSČM (obě tyto strany však pokrývají mnohem širší spektrum názorů).

V ideálním případě se budou oba proudy konsolidovat natolik, aby mezi nimi mohla probíhat jednání a aby bylo možné znovu budovat důvěru tak pošramocenou v roce 2020. Ideálně tak, aby to umožnilo spolupráci během prezidentských voleb 2021.” 

Celé je to k přečtení tady.

Teď ještě doplňuji, proč pokládám za podstatné, aby se mluvilo o tom, co rozděluje. Protože když se o tom nemluví, vznikají chybná očekávání. A kde jsou chybná očekávání, tam jsou nastupují emoce. Žel, negativní. Do kolika zbytečných sporů jsem se třeba dostal kvůli tomu, že neakceptuji fantazijní teorie, kterým se nepřesně říká “konspirační.” Mnoho jiných lidí je taky neakceptuje, ale u mne to lidé berou jako zradu. A na stejný problém narážím u některých katolických přátel, pro které je obrovským zklamáním, že mi jejich klerikalismus není ani v nejmenším blízký.

Dobré vztahy jsou vždy i jasné vztahy. Potřebujeme rozumět tomu, které hodnoty sdílíme a ve kterých naopak stojíme jinde. Potřebujeme rozumět tomu, v čem je náš zájem společný a v čem i nikoliv.

Kromě toho zdůrazňuji, že jsem se pokusil postihnout, jaké rozdělení funguje v praxi, nikoliv analyzovat myšlenkové základy.

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Petr Hampl

Petr Hampl

Kdo jsem Nejčtenější český sociolog. Vlastenec. Autor Prolomení hradeb, Cesty z nevolnictví a dalších knih. Výkonný ředitel České společnosti pro civilizační studia, spoluzakladatel Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže a účastník mnoha dalších nekorektních aktivit.

Napsat komentář