Hybridní lenost

0
(0)

Vidlák: Měli jste už možnost přečíst Kellerovu knihu Hybridní politika? Vřele doporučuji. I když možná nebudete se vším souhlasit, Jan Keller má dar vysvětlit sebesložitější věc tak, že to pochopí i Jaryn z Horní Dolní.

Už jsem to tu kdysi psal, kdyby Keller vyjádřil ochotu kandidovat na prezidenta, z fleku mu pošlu nějaké peníze na kampaň a můj hlas by měl skoro jistý. Leda kdyby kandidoval i Marian Kechlibar… to bych měl těžké dilema. V této chvíli ale hlásím tak hlasitě jak dovedu: 

Keller prezidentem!

Mimochodem, Keller je pro mě jeden z mála lidí v politice, který dokázal změnit názor, dokázal to veřejně říct, zdůvodnit v čem se mýlil a pak zastávat názor nový. Když kandidoval do ojroparlamentu hlásal, že odchodem z EU bychom ztratili výhody členství, kdežto nevýhody by nám zůstaly.  Po jednom volebním období stráveném v Bruseli už říkal zcela přímočaře, že doufá, že tam brzy nezůstane kámen na kameni.  Jana Kellera mám dlouhodobě pozvaného za zabijačku a pevně doufám, že mi příště už nedá košem. 

A teď krátce k jeho knize… 

Přečtěte si ji sami, tohle není recenze, chci jen vypíchnout stěžejní myšlenku této knihy. Keller krásně a přímočaře se spoustou argumentů ukazuje, že nová levice zcela ztratila zájem o sociální práva pro všechny a místo toho se zaměřili na speciální práva pro menšiny. Pravice naopak zcela opustila myšlenku funkčního a efektivního hospodářství a soustředí se výhradně na výhody pro nadnárodní korporace.  Kdysi jsem v diskusi říkal Berrnardovi, že my dva jsme vymírající druh. Že jím volená pravice už se nepokouší dostat lidi na měsíc a díky tomu pak za pár let mohl mít každý doma levnou mikrovlnku. Už jen zařizují, aby velcí dravci mohli podnikat bez daní a přesouvat továrny do Číny. A mnou volená levice se už nesnaží postavit novou přehradu v Ugandě, aby se tam lidem zlepšil život díky elektřině, ani se nepokouší vymýtit malárii, jen zařizuje, aby po sobě buzny mohly dědit a každý mohl šukat s každým bez ohledu na následky. 

Keller nachází mnoho důvodů, proč se děje právě to, co se děje, ale já bych si dovolil po vidlácku říci, že jde především o hybridní lenost. Je to úplně stejná lenost, která zařizuje, že jsem i ve čtyřiceti v práci pořád nejmladší, že není žádný mladý moderní dynamický a nenažraný inženýrek z maloměsta, který by mě chtěl z mého postu vyšoupnout… jednoduše proto, že součástí mé práce je občas vyšlapat pěšky dvanáct pater na sile, lehnout si do nevábné vlhké břečky pod obilným dopravníkem, abych zjistil, co se rozbilo a je třeba znát alespoň povrchně celou řadu oborů, je třeba alespoň povrchně tušit, jak co funguje a proč to tak funguje. 

Je to lenost, která zařizuje, že je tlak a konkurence výhradně na pozicích v teplých kancelářích.  Pozicích, které nedělají nic, jen mají čas na intrikování. Na pozicích, kde je náplní práce konference o tom, jak z lopat vyždímat ještě větší výkon za méně peněz. 

Je to stejná lenost, kterou jsem tu mnohokrát popisoval – že na brigádu v našem oboru seženete jedině důchodce, protože ti vydrží ohnutí na poli osm hodin, kdežto dvacetiletý jinoch je po hodině nepoužitelný. Je to lenost celospolečenská, která se nevyhýbá ani naší sociální skupině. Je to lenost i má osobní, protože mi stačí k renomé odborníka mnohem méně znalostí než má třeba Targus nebo Ládik, jednoduše proto, že ti po mně mají znalostí ještě méně a mezi slepými je jednooký králem. 

Hybridní lenost zařizuje, že průměrný politik i kandidát na politika jede cestou nejmenšího odporu a co nejméně práce. Zařizovat polyamorikům nárok na svatbu, to se dá dělat od stolu v kanceláři psaním statusů. Není zapotřebí nikam chodit, s nikým mluvit, není zapotřebí něčemu rozumět. Stačí se jen vymezit. 

To stejné platí pro horování za nízké daně a pobídky pro nadnárodní korporace. Opět se to dá dělat z teplých kanceláří psaním statusů. Protože vlastní zákon napíší profíci v té korporaci, stačí ho jen odnést a oštemplovat. 

Za obojí se peníze jen hrnou. Tu od neziskovek placených státem, tu od neziskovek placených korporacemi, tu přímo od korporací. Andrej Babiš je v tomto ohledu také dinosaurus, protože jeho hlavní politická devíza byla pracovitost od rána do večera. Tím deklasoval všechny a dlouhých osm let mu to stačilo. Až když už musel ukázat své skutečné politické postoje, tak pohořel. 

Všimněte si, že ani rádoby pravice, ani rádoby levice už není schopná postavit vůbec nic. Nejenom že toho nejsou schopní poamericku a efektivně, ale už toho nejsou schopní ani posovětsku  – lidskými masami, to je jedno za jakou cenu. Pátý blok na Dukovanech nebude ne proto, že existuje nějaká bezpečnostní hrozba, ale že neexistuje nikdo, kdo by znovu dokázal zorganizovat tak náročný projektový úkol. Proto se nimrají v nesmyslech. Protože za to dostávají výplatu a nemusejí dělat nic. 

Jsme prostě přežraná civilizace. Schopná už jen křiku a domáhání se osobních výhod, ale bez jakékoliv schopností… 

Koukal jsem se teď na ruskou přehlídku ke konci Druhé světové… Vojáci co křičí “urrrááá” a nepíší Putinovi dopisy že ho svrhnou, pokud nebude konat. Tanky, tanky, tanky, obrňáky, rakety, děla, bombardéry, stíhačky, bitevníky, vrtulníky…. a všeho mají mnohem víc než co ukázali na Rudém náměstí….

Teď ještě možná Rusové potřebují naše peníze. Potřebují, aby ropa tekla a oni za ní dostali dolary. Ale jak dlouho ještě? Za pár let už prostě jen nastartují ty válečné stroje, co si udělali, protože nebyli líní a prostě si sem dojdou a vezmou si, co se jim bude líbit. Kde je nějaká ojroarmáda, která by měla alespoň zlomek jejich sil? Jediné, co Evropa má, jsme my. Budeme dobré platidlo – nakrmí námi krokodýla a budou doufat, že přijdou na řadu až naposled. Co jiného je jejich poslední prohlášení, že sice stojí za námi, ale nějak to nechtějí ukázat. 

U nás nebude stát nový reaktor ani od Westinghauzu ani od Korejců, ani od Francouzů. Vždycky se u nás najde důvod, proč to nejde, vždycky se to nějak okecá, ale ve skutečnosti to nejde proto, že by si někdo musel vyhrnout rukávy a pustit se do toho. 

Jednou se o dnešních časech bude mluvit jako o časech poživačných, hedonických a líných. Každým rokem odchází do důchodu další a další pracovití a jsou nahrazováni těmi línějšími a línějšími. Každý trok ztrácíme znalosti, vědomosti, ale i sebedisciplínu. Každý další ročník absolventů toho zná méně a je ochoten a schopen se méně a méně nasadit. Až jednou přijde Putin nebo někdo jiný, prostě přejede hranice a tady se nestane vůbec nic. První Alexandr Makedonský si nás vezme aniž by se musel snažit. Postačí mu jen odvaha se do toho pustit. 

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář