Naše země patřila mezi vakcinologické velmoci. Pak začala privatizace.

5
(1)

ParlamentníListy.cz pátraly v historii naší země po začátku vakcinací. Úspěchy s našimi preparáty totiž slavilo nejen socialistické Československo, ale i samostatná republika po roce 1990. Pak začala privatizace. Sekyra Group, slovenští byznysmeni… a všechno zmizelo. Jak je tomu nyní, uvidíte záhy.

Česká republika patřila historicky mezi velmoci, ve kterých se vakcíny vyráběly po mnoho desetiletí. Už na počátku 60. let bylo tehdejší Československo vyhodnoceno jako první země na světě, kde došlo k eliminaci dětské přenosné obrny. Česká republika se vždy vyznačovala vysokou proočkovaností obyvatelstva, která napomáhala k dosažení velmi nízkého výskytu spalniček, příušnic, zarděnek, stejně tak tetanu, záškrtu a posléze dávivého kašle. Ještě v 90. letech byla naše republika v rámci rutinního očkování soběstačná.

 

„Nešťastná privatizace v první polovině 90. let minulého století změnila původní státní instituci Ústav sér a očkovacích látek na komerční subjekt pod názvem Sevac a.s., který majoritně vlastnil stát,“ stojí v materiálu, který máme na dané téma k dispozici.

Díky uvedenému ekonomickému procesu stát reguloval ceny vakcín a dalších přípravků, jako byly alergeny, krevní deriváty a imunopreparáty tak, že byl v té době výzkum téměř potlačen na úkor vybudování takzvané správné výrobní praxe. Ten si mimochodem vyžádal desítky miliónů korun, a to přitom ceny vakcín za jednu dávku byly v rozpětí 5-20 korun.

Tato politika klasických stran vedla k výraznému utlumení rozvoje velice cenného producenta. A nakonec v novém tisíciletí byl majoritní státní podíl ve společnosti Sevac a.s. transformován do osobního vlastnictví několika akcionářů.

V té době se rovněž změnil název společnosti na Sevapharma a.s., od které byla oddělena a prodána část výroby věnovaná krevním derivátům.

V první dekádě nového tisíciletí se novým akcionářům podařilo Sevapharmu prodat nejprve developerovi Sekyra Group, který o několik let později výrobní předpisy a know-how společnosti prodal slovenskému vlastníkovi Imuna Pharm (Šarišské Michalany) Juraji Kamarásovi.

„Jde o kontroverzní figuru působící v Česko – Slovensku,” uvedl náš zdroj.

Tím příběh elitních vědců a jejich pracovišť nekončí.

Původní pozemky a budovy totiž stačila firma Sekyra Group přeměnit na rezidenční budovy. Od roku 2007 společnost Sevapharma neměla své vlastní sídlo a přechodně její administrativa sídlila na Praze 10. V poslední dekádě byly vybudovány čisté prostory pro výrobu vakcín, alergenů a imunopřípravků v areálu farmaceutické společnosti VUAB a.s., v Roztokách u Prahy.

 

„Bohužel situace nebyla dobře stabilizována jak personálně, tak finančně, což nakonec vedlo k úpadku a k insolventnímu řízení. Toto je stručný popis novodobé historie významného domácího producenta vakcín, který ještě do poloviny 90. let byl nepostradatelným dodavatelem vakcín v České republice,“ doplnil náš zdroj.

V pátek přinesly LN rozhovor s vakcinologem Markem Petrášem, který se na tvorbě české vakcíny podílí.

„Nepůjde o marné investice, takhle jsme to nikdy nekoncipovali. Projekt má vyšší hodnotu,“ říká v rozhovoru přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. LF UK. Do deseti měsíců by podle něj mohla být hotova vakcína, kterou bude možné začít testovat na prvních dobrovolnících.

Právě Petráš má o výše uvedeném systému logický přehled.

V 90. letech byl ředitelem pro výrobu a výzkum jak vakcín, tak ostatních imunopřípravků. Za jeho působení byl vybudován pavilon výroby virových vakcín; proti spalničkám a příušnicím a přičinil se o získání zarděnkové vakcíny ve spolupráci s tehdejší italskou společností Biocine. Díky tomu bylo možné připravit trojsložkovou vakcínu MMR; vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, se kterou se s úspěchem očkovalo v Česku v letech 1995-2010. Tato vakcína byla přijata i ze strany UNICEF a PAHO k masivnímu plošnému očkování v Brazílii v letech 1997-98, kam byly vyvezeny 3 milióny dávek.

I po ukončení pracovního poměru ve společnosti Sevac a.s. doktor Petráš externě spolupracoval se společností Sevapharma, a to jak v oblasti realizace klinických studií, tak zajištění výroby imunoterapeutické herpetické vakcíny pro italského výrobce Bruschettini. Jeho cílem bylo podle našich informací přenést a zavést výrobu a kontrolu dvou těchto vakcín pod označením Lupidon H a Lupidon G a posléze se pokusil zajistit jejich dostupnost také na českém trhu v rámci tzv. specifického léčebného programu, který byl realizován v letech 2008-2012.

Obě vakcíny byly řádně registrovány nejen v Itálii, ale také ve Švýcarsku.

Další registrace se již společnosti Bruschettini nepodařily dokončit, protože osud ztráty místa výroby (tehdejší prodej Imuna Pharmě a transformace lokality na rezidenční budovy) se stal pro další pokračování a rozvoj fatální.

 

Návrat k vývoji a výrobě vakcíny se Petrášovi podařil v loňském roce v rámci projektu ECV – Emergency Coronavirus Vaccine, který vedl se snahou připravit prototyp vakcíny, jenž by mohl být využit v boji proti stávající pandemii SARS-CoV-2.

„Nebýt vlád ODS a jejich partnerů, měli bychom na co navazovat, takto je práce děsivě složitá a náročná. Pokud by nedošlo k té hloupé privatizaci, byli bychom i nadále velmocí, jakou jsme byli v minulosti,“ uzavřel náš zdroj.

Závěrem dodejme, že i když se velká část vývojových laboratoří vrhla na různé typy vakcín, ani ten konzervativní typ inaktivované vakcíny nebyl opomenut. Ač to vypadalo, že inaktivované vakcíny se vyvíjely výhradně v Číně, opak byl pravdou. Do jejich vývoje se pustili rovněž v Japonsku, v Indii, ale nově také ve Francii. Důvodem se stává stále větší tlak na výběr stabilních antigenů. Původně volený S-protein se již v létě ukázal jako vysoce variabilní, zatímco obálkový a nukleokapsidový protein patří mezi nejstabilnější.

Jinými slovy – právě nejčastěji konstruovaná vakcína na bázi S-proteinu se stala tou nejzranitelnější. Ostatně to se podle odborníků už nyní ukazuje. Tento limit pak lépe překonávají inaktivované vakcíny, které vyvolávají širokou imunitu, jež není soustředěna pouze na S-protein. Toto je zjevně hlavní přednost konzervativní vakcíny – a nelze ji prý považovat za jakkoli překonanou nebo dokonce obsoletní, jak se někteří vyjadřují.

zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 5 / 5. Vote count: 1

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář