Antipesticid

0
(0)

Vidlák: Dnešním dnem otevřu téma, které tu budeme prokydávat ještě mockrát a tím je pirátský volební program. Včera to spouštěli, já měl chvíli času, tak jsem na to kouknul…

Hele, on je moc hezky udělanej. Přehlednej, intuitivně rozklikávací, rozumně barevnej…  Je to takové “O čem sním, když náhodou spím”, ale zase o krůček dál. Každé téma tam je, každý si tam najde to svoje, nikdo nebude uražen, kontroverzní věci jsou umně zakamuflované a zakecané do dobře znějících frází. Kdybych ten program vzal a napsal na něj, že je od Babiše, tak by to nikdo nepoznal. 

Duhových a sluníčkářských keců je tam celkem minimum, je to opravdu udělané především pro ty, kteří doposud Piráty nevolili. A je to opravdu přesně tak,  jak to dělal Babiš. Všem slíbit všechno, předestřít vizi lepšího Česka, moc se nepytlíkovat s tím, jak toho bude dosaženo a kde se na to vezmou peníze, ale lidé věřte nám, že příslušný zákon napíšeme. 

Já bych rád kritizoval, ale nemám za co. Takhle bych to také dělal, kdybych měl premiérské ambice a pirátské možnosti. Marketéři odvedli fakt dobrou práci a i když jsem zaznamenal pár odsudků, jsou to většinou “kyselé hrozny”. Nebudeme si mazat med kolem huby, nebudeme před tím zavírat oči, Piráti připravili program, který je pro běžného voliče přijatelný, dá se s ním snadno a intuitivně seznámit, je dostatečně líbivý i všeobecný a vlastně má jen jednu jedinou chybičku… 

Pirátům se nedá věřit, že by to mysleli vážně. 

Ale ruku na srdce – nic jiného nemáme. Jen nedůvěru. Nedůvěru vyšlou z toho, jak se chovali v ojroparlamentě a jaké praktické kroky dělali v našem parlamentě. Samotný program bych vlastně na 90% podepsal, ale nějak nedokážu uvěřit, ž ti, kteří doteď dělali všechno pro to, aby se tu korporacím dobře žilo, by je najednou chtěli doopravdy zdanit. 

Nedokážu nějak uvěřit, že ti, co se v Evropě přidali k zeleným fanatikům, by po volbách byli schopní rozvíjet energetiku jinam než do řiti. Nedokážu nějak uvěřit, že ti, kteří pro obyčejnou lopatu neměli dost pohrdání, že by po volbách zahořeli k obyčejným lidem láskou. 

Ale… nic jiného na ně  nemáme. Ten program nenapsal žádný blbec. A nebude jednoduché přesvědčit voličstvo, že hoši normálně lžou a ani v nejmenším se tímto programem nehodlají řídit. 

Já dneska nahodím jeden bod programu, který je mi blízký díky mému zemědělskému zaměření.

Bukanýři v programu slibují, že prosadí omezení hnojiv a pesticidů. Tohle je totiž zrovna bod, kde jim fakt zcela a úplně věřím, že to udělají. 

Víte, já letos chodím kolem naprosto dojebaných lánů řepky. Rýhonosci a  krytonosci udělali svoje, zima nebyla nijak tuhá, osivo se nesmí mořit proti hmyzu a i když teď vzrostla výkupní cena, většina polí v mém okolí bude ztrátová. Říkat si můžeme co chceme, ale celé zemědělství je už skoro sto let nastaveno na to, že chemie má v pracovních postupech své místo. S chemií se počítá od začátku do konce. Strojový park počítá s chemií, uskladňování počítá s chemií a vlastně k té chemii neexistuje žádná skutečná alternativa. Tedy ano existuje – trojnásobně dražší pracovní postupy potřebující hodně lidské práce a třetinový výnos. 

A to je letos zatím ukázkový rok. Ani suchý, ani extrémně mokrý, ani extrémně studený, ani extrémně horký, bez invazí a bez epidemií rostlinných chorob.  Přesto si hmyz a roztoči udělali z řepky svůj stůl a nám lidem moc nenechají. 

Pokud se dál omezí přípravky, protože to hubí broučky a lidi nechtějí mít v jídle rezidua pesticidů, tak se to samozřejmě projeví především na koncové ceně v Kauflandu. Už teď jdou ceny jídla rapidně nahoru a jedním z důvodů je i to, že se myši nesmí hubit stutoxem, že se místo jednoho posřiku s účinností na měsíc musí jezdit víckrát s méně účinným postřikem. Méně hnojiv znamená menší výnos… všechno se to projevuje a tažení proti zemědělství je teprve na začátku… 

Jistě, můžeme si říci, že to za to stojí. Méně pesticidů v jídle nám stojí za zdražení mouky. Stojí nám to za nižší výnosy, stojí nám to za vyšší pracnost. V ceně jídla jsme ochotni tohle všechno zaplatit. 

Ale… viděli jste někdy, jak to vypadá v Africe, když přiletí kobylky? Jak sežerou úplně všechno a pak začne hladomor? Myslíte, že by byl problém ty kobylky pozabíjet nějakým pesticidem? Jasně že ne. Stačil by jeden český Čmelák s plnou nádrží a bylo by po problému a africké dětičky by nemusely umírat hladem. Ale… pesticidy tam nejsou k dispozici. Ani to letadlo. Proto kobylky vyhrají a vyhrají velmi rychle. 

Pochybuju, že by kdokoliv ve svém svatém tažení proti zemědělské chemii počítal třeba s tím, že i u nás se mohou objevit takové “kobylky”. Jen budou vypadat jinak. Třeba jako velké přemnožení myší. Velké přemnožení brouků kvůli vhodným podmínkám na podzim a v zimě. Myslím, že díky loňským a letošním dešťům si už každý dovede představit zcela mokré žně, kdy šest týdnů procébrá a všechno prostě začne masově plesnivět.  Zralé obilí podroste a nepůjde s tím nic udělat.  Nebo místo suchého jara bude jaro mokré, které z půdy vyplaví všechny živiny a půda na tom bude podobně jako v tropech. Pšenice poroste, ale nebude mít k dispozici žádný dusík. 

A tak se mám může stát to, co jsme teď zažívali na vlastní kůži s koronavirem – přišlo něco nového na co jsme nebyli připraveni. A trvalo skoro rok, než se testování stalo samozřejmým a běžným. Trvalo rok, než jsme se naučili nov organizovat práci v nemocnicích. Neměli jsme zásoby a vybavení nespadlo z nebe. Muselo se to nejprve vyrobit a ta výroba trvala dlouho, protože neexistují rezervní kapacity. Aby se mohly vyrobit roušky, zpravidla se musela vyrobit i továrna na ně. V rekordním čase byly vyvinuty vakcíny, ale výrobní kapacity se teď teprve staví. Ale to šlo “jen” o lidi… ti počkají. 

Ovšem úroda, ta nepočká. Myslím, že i dneska už bychom skutečně měli velký problém, kdyby se na začátku července zatáhlo a šest týdnů se nás drželo špatné počasí. Ono se totiž málokdy umírá na sucho. Mnohem víc  se umírá na mokro. Kdyby najednou nebylo vyhnutí a muselo se vjet do polí a postříkat to proti plísni obilné a potřebovali bychom postřik na všech těch 6 milionů hektarů…. no nevím nevím jak bychom to zvládli.  

Příroda umí být hnusně rychlá. Stačí čtrnáct dní otálení a z úrody by nemuselo být vůbec nic. Takhle nějak začal irský hladomor. Také jim to všechno sežrala plíseň.  To samé by uměly i myšky, umí to leckterý druh brouka, umí to plísně, roztoči, svilušky, houby… ba i ty kobylky by sem uměly doletět… Podívejte, co dokázal kůrovec. 

Já sám říkám., že co se dá udělat motykou, má se dělat motykou a ne chemií. Když ošetřuju vinohrad, skutečně obnažím každý hrozen a rukama kolem vytrhám listí, aby k hroznu mohlo slunce a vzduch. Proti vosám věším nádobky. Ale když proprší září, musím dát postřik, jinak mám po úrodě a přijdu o ní během týdne. Hladce. 

Ano, potřebujeme aby se oralo, aby se dával hnůj, aby se do půdy vrátila organická hmota. Ale také potřebujeme zálohu, kdyby přišlo to hodně mokré jaro. Pak je zapotřebí přihnojit uměle, protože jinak z toho nic nebude. A nemůžeme čekat, až nám z Číny dovezou hnojivo. To už bude pozdě. Nemůžeme čekat, až nám z Ruska pošlou nějaký fungicid na plísně, protože než dojede, bude už dávno po úrodě. Tady žádné just in time neexistuje. Každý zemědělec to musí mít na skladě a použít, když nebude vyhnutí. Nikdo nesežene dostatek lidí na vybírání mandelinek.  

Pokud se bude pokračovat v tažení proti agrochemii v podobném duchu jako doposud, povede se nám to samé co s kůrovcem. V zájmu přírody jsme už přišli o lesy. Také stejně snadno můžeme v zájmu přírody a zdraví jednou přijít o úrodu. Pic ho, postačí čtrnáct dní a nebude ani ň. A protože v tomto tažení nejsme sami, jednoho dne můžeme zjistit že od Lisabonu po Užhorod se nic nesklidilo. Pokud bychom o úrodu přišli jen u nás, tož dovezeme… ale kdyby potřebovala dovézt celá Evropa, hádejte kdy bychom přišli na řadu? Můžete se podívat, jak to bylo s distribucí roušek, testů a vakcín… přesně stejně by to dopadlo i s chlebem. 

Umělá hnojiva a agrochemie zařídily, že u nás  i v těch nejsušších posledních letech poklesl výnos pšenice o 5%. A v úrodných letech vzrostl o 10%. To je malý výkyv. Je to proto, že umíme té rostlině saturovat přírodní procesy a doplnit to, co se jí nedostává od pánaboha. Pokud to přestaneme dělat, budeme mít tu a tam také vysoké výnosy, ale budou roky, kdy propady budou klidně i o 50%. 

Jak to pak budeme řešit? Rozpočítáme se, kdo najíst dostane a kdo ne? Nebo po vzoru koronaviru budeme půl roku tvrdit, že se nic neděje a že lidi umřeli s podvýživou a ne na podvýživu? Budeme tvrdit, že se nic nestalo, že jde jen o spiknutí, že ve skutečnosti je všeho dost? Budeme tvrdit, že se hladu dělá jen nemístě velká reklama ve sdělovacích prostředcích? 

Nebo sice zakážeme pesticidy a hnojiva, ale ponecháme si výrobní kapacitu, ponecháme si chemičky a ponecháme si vyškolené lidi, co to umějí? Aby pak rychle namíchali, kdyby náhodou příroda zatrojčila? Státní hmotné rezervy budou mít někde cisternu s fungicidy a pesticidy? Budeme mít dost traktorů, aby mohli jezdit dvakrát až třikrát víc než teď? Moc tomu nevěřím, když už nám teď  Milan V. tvrdí, že nás spasí elektrická auta. Platí to i pro elektrické traktory? Víte kolik se i dneska spálí nafty na zorání jednoho hektaru? Víte kolik baterií z Tesly by to muselo pohánět? 

Vždycky, když někdo mluví o tom, že by se měly zakázat ty jedy v zemědělství, varuju ho, aby si dával pozor na jazyk. Mohlo by se mu to totiž vyplnit. 

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář