Čemu slouží „Bettina“

5
(1)

V posledních nedělních večerech nám ze soudku post sametové kulturní tvorby nabídla naše veřejnoprávní televize sondu ze života obrozenecké spisovatelky Boženy Němcové. V hlavním vysílacím čase svátečního večerního programu tak může česká televizní veřejnost sledovat „popularizaci“ života a díla této ikony českého vlasteneckého života 19. století

Musím se vší otevřeností konstatovat, že veřejnoprávní televize, financovaná z našich daní, opět nezklamala!!!

Na první pohled se zdá být záměr autorů oné série ušlechtilou snahou. Jak jinak přiblížit, zejména mladým studentům, reálie doby a prožívání epochy národního obrození, než právě „bulvarizací“ soukromí spisovatelky, jejíž utopické představy o spravedlivější společnosti údajně „vykradli komunisté“? Redaktoři Blesku mohou jen tiše závidět a učit se od profesionálů!

Jediné, co mohu na filmové sérii ocenit, je skutečně ona „popularizace“ autorky, jejíž knížky, „infikované myšlenkami komunismu a nacionalismu“ leží zaprášené v knihovnách a „prakticky nejsou ke čtení“, na rozdíl od Pánů prstenů či Harry Potterů…

Ano, Božena Němcová nebyla nejctnostnější domácí hospodyňkou pokorně a oddaně čekající na příchod svého věrného manžela domů. Jejich domovy a lože byly vzdálené a odcizené. Němcová nebyla ani věrnou manželkou. Nebyla však ani šťastnou ženou – v manželství se starším mužem, horlivým, ale také ne úplně šťastným vlastencem. Hledala cit, lásku, něhu, vášeň, sociální spravedlnost, pochopení, domov, naději, ideál.

Kladu si otázku. Jak onen obraz obrozenecké spisovatelky bude vnímán, dobového kontextu neznalým, divákem samotným?

A nalézám motivy, vedoucí k tomu, proč takové pojetí vlastenky a utopické socialistky vůbec v takovéto podobě vzniká. Hledání provokativní pravdy o „genderově korektní feministce“ to (zřejmě) v prvé řadě nebude.

Je na místě povšimnout si několika tendencí, jimiž je výsledná podoba série motivována:

  1. vylíčit hrdinku vlasteneckých kruhů jako promiskuitní „děvku“, které jde jen o živočišný sex, nikoli o citové strádání a hledání duchovního porozumění (přeneseně: Vlastenecké Češky jsou děvky.)
  2. vylíčit národní spisovatelku jako „vlastně Němku – Betty“, jejíž pravou, skutečnou a první „vlastí“ není česká země, nýbrž nadnárodní konglomerát rakouský či pangermánský
  3. zasadit obrozence do kontextu „jediné kvalitní německé literatury“ Dehonestovat osobu a „prosovětské postoje“ (tento termín se objevuje ve zprávě BIS) obrozence Františka Ladislava Čelakovského (nemohou mu za Boha odpustit jeho Ohlas písní ruských). Epigon Karel Hynek Mácha je v sérii „ovlivněn“ hlavně německým básníkem a spisovatelem Heinem. Kde zůstal Angličan Byron???
  4. vylíčit kritika starého mocnářství a všelijakých „Švarcenberků“, Karla Havlíčka Borovského, jako burana a šovinistu
  5. postupovat přesně v intencích „čučkařů“, ve snaze překreslit dobu národního obrození a pokřivit obraz vlastenců, včetně osoby Josefa Němce, a to podle „dějepisně korektních befelů z Bruselu“

Herecké obsazení komentovat nebudu, neboť je výhradním a plným právem scenáristovým a režisérovým. Náhodné jistě není.

Jen bych chtěl v závěru podotknout, že je opravdu dobré tuto sérii zhlédnout. A ještě lepší je „prohlédnout“ ji v pravdě.

Laskavý divák promine, pozorný čtenář se zamyslí:

Mgr. Marek Adam – Táborští vlastenci

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 5 / 5. Vote count: 1

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář