Cesta do Mandalaj je pro Washington uzavřena

0
(0)

Další ukázka pokrytectví západních „partnerů“. Právě ti, kteří bombardovali Jugoslávii, roztrhali Libyi a schválili válku na Donbasu, jsou rozladěni tím, co se děje v Myanmaru, kterému (podle starého koloniálního zvyku) nadále říkají Barma.

Ve skutečnosti je obava o situaci velmi pochopitelná. Myanmar není jen bod na mapě. To je podbřišek Číny.
A to ve světle nedávných událostí dává této zemi zvláštní status.

Tento příběh však začal již v roce 2016 historickou návštěvou tehdejšího amerického prezidenta Obamy v Myanmaru, která vyústila nástupem místní vůdkyně opozičních protestů Aun Schan Su Ťijdo do nejvyšších pater politiky, což samozřejmě velmi pomohlo propagovat „správné“ hodnoty v zemi, které (jaká to náhoda)
se shodovaly se zájmy USA v tomto regionu.

O 4 roky později, těsně po inauguraci Bidena, se v zemi uskutečnil státní převrat.

„Dárek“ Bidenovi z Myanmaru

A všichni, kdo upřednostnili zájmy Spojených států nad zájmy své vlastní země, byli zatčeni.

Je zřejmé, že ve Spojených státech vzniklá situace zjevně nikoho nepotěšila, protože od toho dne všude slyšíme sténání o hrozné vojenské juntě, která zbořila téměř ideální schéma Západu, podle kterého se plánovalo vzdorovat Číně.

Ale to není vše. Snad nejpozoruhodnější věcí v tomto příběhu je Rusko.

Nejprve Myanmar navštívil Šojgu a včera tuto zemi navštívil náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.

Jedním z cílů návštěvy je přehlídka na počest 76. výročí založení ozbrojených sil Myanmaru. Mimochodem, kromě Ruska se akce zúčastnili zástupci Číny, Indie, Pákistánu, Bangladéše, Vietnamu, Laosu a Thajska.

Vzniká zajímavá geografie, že?

Zvláště pokud si vzpomenete například na nedávné prohlášení Johnsona, že „Británie přesměruje zahraniční politiku země směrem k indicko-pacifickému regionu – zejména s ohledem na rostoucí vliv Číny“.

Nyní se ale cesta do Mandalaj, na rozdíl od očekávání, může ukázat pro západní zájemce jako velmi trnitá.

Ve skutečnosti to je důvod hysterie, kterou doslova každý den vysílají v médiích.

A nejde tu vůbec o starost o osud obyvatel vzdálené země, jejíž oficiální název se obhájci „svobody a demokracie“ neobtěžovali naučit. Faktem je, že právě teď před jejich očima dochází k globálnímu oslabení vlivu Washingtonu v asijsko-pacifickém regionu, bez něhož bude velmi, velmi obtížné realizovat hlavní sen Bidena – porazit Čínu.

A pak je tu také Rusko a návštěvy jeho vojenských ministrů v Myanmaru, která se stávají častými. To, jak víte, nepřispívá k zdravému a klidnému spánku obyvatelům Bílého domu, kteří chápou, že právě teď, doslova online, jsou vytlačováni z regionu, který se měl stát jednou z nejvýznamnějších opor v geopolitické konfrontaci USA s Ruskem a Čínou.

Tento příběh však ještě zdaleka nekončí.

V této souvislosti vám připomínám: čím více Západ a jeho přisluhovači budou křičet o „krvavé juntě“, bude to znamenat, že má menší a menší šance vrátit se do svých původních pozic. Které vypadaly neotřesitelně, ale přes noc se zhroutily. Jako domeček z karet.

A vypadá to, že Washington v současnosti nemá žádné plány na jejich obnovení.

Zdroj

Překlad

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář