Domácí

Inkluze a integrace

Jana Veselá: Všichni poznamenaní pedagogikou chtě nechtě řešíme problém inkluze a integrace ve školství. Divím se ale tomu, že v této debatě nikdo neřeší, v jaké společnosti vlastně žijeme.

Všichni poznamenaní pedagogikou chtě nechtě řešíme problém inkluze a integrace ve školství. V této diskusi se rozebírá, jestli inkluzi ano nebo ne, jaké má výhody či nevýhody. Divím se ale tomu, že v této debatě nikdo neřeší, v jaké společnosti vlastně žijeme.

Exkluzívní neoliberalismus

Ekonomický model, celkové uspořádání společnosti, tak jak ji známe, se mílovými kroky blíží ke svému konci. Koronavirus je jen záminkou, slouží jako kouřová clona, která má zakrýt strukturální problémy současného režimu. Krize jako taková by se dostavila i bez koronaviru, takhle to bude na co svést, jinými slovy, současná krize je systémovou krizí. Tuto tezi si lze poslechnout z úst různých lidí, ať už z akademické nebo politické sféry, viz vysílání Svobodného rádia (ZDE). Vynikající analýzu současného režimu přináší kniha Kapitál v 21. století – (Thomas Piketty, 2015), kde jsou vyjmenovány všechny slabiny a slepé uličky do kterých se postupně dostal a kde bohužel chybí řešení problémů (ZDE). Jedním z faktorů, který bude mít vliv na další vývoj, je předluženost ať už soukromého či státního sektoru. Mluvila jsem s jedním poslancem, se kterým se osobně znám, a ten mi řekl, že stát je již tak zadlužený, že brzy nebude mít ani na placení úroků (o nesplatitelnosti jistiny se hovoří již léta). Kde vzít peníze na další fungování státu? Vraťme se k citované knize od Pikettyho.

„….nejspravedlivějším a nejúčinnějším řešením je jednorázová daň ze soukromého kapitálu. Bez daně může sehrát užitečnou roli také inflace; právě tak byla absorbována většina vysokých veřejných dluhů v dějinách. Nejhorším řešením z hlediska spravedlnosti i účinků je dlouhé období škrtů.“ (Piketty 2015, 612) 

Otázkou zůstává, o kolik se budou muset zvednout daně, aby to stát spasilo, a kde na to lidé vezmou. Bohatí si daně sami nezvednou a momentálně dochází k bezprecedentnímu poklesu ekonomické aktivity v západních zemích. To bude mít za následek masovou nezaměstnanost, a možná mnohem větší, než byla za hospodářské krize ve 30. letech. A stát, který je členem Evropské unie, ručíme i za dluhy ostatních států, jako je třeba Itálie, která je na pokraji kolapsu. 

Žijeme ve společnosti, ve které možná nebudou peníze ani na inkluzi, integraci či cokoli podobného, nejspíš ani na školství jako takové. Evropská unie sice nyní tiskne dluhopisy ve výši 750 miliard euro. Jenže tyto peníze nemají prakticky žádnou hodnotu, protože nejsou ničím kryté. A navíc vůbec není jasné, kam tyto dluhopisy budou nasměřovány. Netřeba si dělat iluze, že by se dostaly k obyčejným lidem, nebo do důležitých odvětví. Kdo bude obdarován? Určitě neziskovky, aby mohly dál chrlit migranty na území EU. Dále mají být peníze použity na cenzuru, čímž se EU-komisařka Eva Jourová už vůbec netají. 

Česká republika má z tohoto dílu dostat něco přes miliardu. Ale aby Česko dostalo ty natisknuté poukázky na EU-dluhy, bude muset jistě splnit nějaké podmínky, jako třeba kvóty pro rozdělení migrantů. Dluhy státu od MMF a dalších vyděračských institucí zase povedou k totálnímu výprodeji toho, co je tu ještě státní a veřejné. To znamená privatizaci klíčových sektorů jako jsou infrastruktura, zdravotnictví, nebo právě školství. Můžeme se podívat, jak proběhlo v Řecku při poslední nikoli systémové, ale finanční krizi, kde došlo k odprodeji ostrovů, letišť, kritické infrastruktury atd. Lidé už v této zemi nerozhodují vůbec o ničem, viz tuto knihu o řecké tragédii.

Naočkovaný neoliberalismus, EU a NATO

Koronavirus a čachry s vakcínami ukázaly nad slunce jasněji problematickou povahu Evropská unie. Je řízena byrokratickým aparátem, jehož cílem je přerozdělování prostředků. Ale bohužel tím neoliberálním způsobem, takže z toho profitují především nadnárodní korporace. Dalším cílem je nahrazení původního obyvatelstva migranty za účelem rozbití národních celků. Státy s 10 % migrantů se již nezmohou na žádný odpor. Příkladem zvláště nebezpečné infiltrace je radikální islámský fundamentalismus, který EU podporuje v Sýrii a v Libyi a mnohé země EU nutně také přijímají skutečné teroristy z těchto zemí.

Má cenu zůstávat v této formě EU, která asi není reformovatelná? Totéž platí o NATO, které je řízené z USA. Nyní jsme svědky toho, jak se NATO snaží vyvolat konflikt s Ruskou federací. Příkladem je „humanitární bombardování“ Srbska, jak to definoval Havel. Toho jsme se zúčastnili v rámci NATO. Zde se pod naprosto lživou záminkou bombardovaly především školy a nemocnice a zemřelo několik tisíc lidí, viz například tento článek. Spojené státy jako odcházející hegemon mají hromady problémů, které neumí řešit jinak než vysáváním zdrojů cizích zemí. Imperiálnímu loupení předchází destabilizace režimu v daném státě prostřednictvím barevné revoluce, jak jsme toho byli svědky v případě Ukrajiny, článek zde. Nyní se vojska NATO shromažďují v Bělorusku a na Ukrajině a je víc než pravděpodobné, že se NATO bude snažit vyvolat válku s Ruskem na území Evropy, aby pak USA mohly dorazit jak Evropu, tak vyčerpat nerostné suroviny Ruska. Je potěšující, že nezávislá média o tom mluví otevřeně, viz toto vysílání.

Český rámec krize

Když vidím předvolební preference Pirátů, tak jdu do mdlob. Co obsahuje jejich volební kampaň? Otevření stavidel migrace, cenzura médií, propaganda LGBT, která má za cíl rozbití rodiny, jež je primárním předpokladem pro soudržnost celku, tedy státu. Podle průzkumů to vypadá, že Západ zaplavují nějací zombie-sexuálové. LGBT propagace přináší ovoce, nikdo nesmí ani pípnout proti. Proč strmě klesá porodnost? Jak odnaučit muže a ženy být tím, čím jsou? To není ale všeobecná politika v Evropě, viz například tento článek. Generace Z určená rozšířením internetu po roce 1990 je nejspíš na odpis.

A co Česko? Otevřeně se mluví o prolomení Benešových dekretů, což hrozí územním rozpadem České republiky, o dalších závažných věcech nemluvě. Pokud se Piráti a jim podobné partaje dostanou k moci, zbude tu jen osekaný stát bez jakékoli suverenity. Lidé zde budou otročit v montovnách za kůrku chleba. K tomu vzniknou klasické no go zóny, kde kriminalita je tak vysoká, že i policie se do nich bojí vstoupit (ZDE). V těchto „exkluzívních ekonomických zónách“ utvořených neoliberálním rozpadem občanské společnosti vznikají gangy migrantů obchodujících s drogami, s lidským masem, znásilňování je běžný úkaz, včetně výhrůžek smrtí učitelům, kteří se odváží vystoupit proti islámu. Podívejte se na problémy učitelů ve Francii (ZDE). Kdo nese odpovědnost za vlny migrantů, například po rozvrácení Sýrie? Řešení Pirátů znamená pro českou společnost, že se všichni, tedy i jejich nevoliči, dostaneme do začarovaného kruhu.

Jakou společnost v Česku chceme?

Náš stát je na tom po všech kupónových privatizacích a církevních restitucích jako ta ruina, kterou biskup koupil za restituované miliony (ZDE). Za sebe vidím, že politika Pirátů by mohla být tím pověstným posledním hřebíkem do rakve. Máme svých problémů dost a máme dotovat ekonomické migranty? Ti nechtějí dodržovat jakákoli zákonem stanovená pravidla (ZDE) a s nejnovějším iPhonem v ruce se dožadují vpuštění do EU (ZDE). Nejsem nelida, ale financovat z mých daní vlastní zánik – to nepovažuji za pomoc migrantům. Jsem rozhodně pro to, aby se jim pomohlo, ale v jejich domovinách, a ne tím, že je tu budeme na vlastní úkor integrovat. Evropa není nafukovací, vždyť jen Súdán bude mít v roce 2030 víc obyvatel než celá Evropa dohromady. (To asi ne – pozn. edit.) A my jsme v jiné situaci, než bývala koloniální západní Evropa. Pokud se bývalí kolonizátoři rozhodli, že si do svých zemí vpustí zločince a teroristy, tak ať si je ve svých zemích také nechají. Obyčejní slušní lidé, kteří nemají finance na to, aby si zaplatili pašeráky, totiž zůstali doma.

Od inkluze jsme se dostali pěkně daleko, že ano? Lidé by měli přemýšlet o tom, jak jejich rozhodnutí ovlivňují události, které teprve přijdou. Fatální je postoj, že se nebudou vměšovat do politiky, „protože to stejně nelze změnit“. Není to pravda. Spoustu záležitostí lze rozhodnout na národní úrovni, o tom hovoří i Valerij Viktorovič Pjakin, význačný ruský analytik a prognostik (ZDE). Je třeba navrátit státu soběstačnost. Úroveň české soběstačnosti v potravinách je úplně alarmující (ZDE) a například Polsko má pro své občany zajištěné potraviny na 2,5 roku. Musíme si podržet energetickou nezávislost, kterou jako jedinou máme. Jenže do budoucna máme jako montovní kolonie ze svých elektráren zajišťovat energetiku Německa. Totéž platí pro domobranu a armádu. Jenže tam musíme realisticky a bez nátlaku určit, kdo je náš skutečný přítel a nepřítel. Máme svoji měnu, což je obrovská výhoda. Piráti nepochybně budou chtít změnit i toto. Pak už budeme v totálním područí eurového bloku, který se rozpadá kvůli nerovnováze mezi severem a jihem EU. Již teď jsme kolonií Německa, naši lidé vydělávají na německý životní standard, máme tu německé obchodní řetězce s mizernými potravinami. Zisky firem, které nejsou zdaněny a které jsou vytvářeny českýma rukama a které by měly jít na infrastrukturu, školství a další důležitá odvětví – ty nenávratně mizí v zahraničí. O tom, že jsme jen vysávanou kolonií hovoří dlouhodobě docentka Švihlíková na YouTube nebo ve svých knihách (Jak jsme se stali kolonií).

Takže spor o inkluzi je ve skutečnosti falešný problém a maskuje původní a zásadně neřešený problém, což je stav společnosti. Neměla jsem to v plánu, ale musím bít na poplach. Žádná inkluze ani integrace dětí s různými handicapy nebude, jestli se lidé včas nevzpamatují. Do voleb nastupují síly, které v konečném důsledku mohou rozložit českou společnost, jak ji známe po celé generace. Pak bude s českým národem amen a inkluze a integrace se odehraje, ale s aktéry úplně jiných skupin, než jsme si plánovali. Budoucnost nás všech, našich dětí, celého našeho státu – to je náš společný dům, ve kterém žijeme, a který jsme si nechali prakticky celý vykrást. Počátkem 90. let mělo Československo 100 tun zlata, nyní máme 4 tuny a místo zhodnocování měny a zpětného nákupu zlata nakupujeme EU-dluhopisy (ZDE). Rusko bylo v 90. letech rozvráceno mnohem hůř než Česko. Ale RF jde pomalu ale jistě nahoru. Tamní lidé díky osvětě, kterou provádí Pjakinův „Vnitřní prediktor“, jsou schopní odlišit vlastence od vlastizrádců. Pak nenaletí na praktiky cizích agentů, kteří se snaží s pomocí Navalného a dalších udělat státní převrat. Obecně vzato kvalita lidí v řídících funkcích Ruska je na vysoké úrovni, o čemž svědčí schopnost Putina diplomaticky reagovat na nevhodné výroky některých státníků typu Bidena (ZDE) a umění zažehnat válečné konflikty ve svém okolí. Je i v našem zájmu, aby se jim to dařilo. O tom, co se nyní děje na Donbase, jak tam situace skutečně vypadá, o tom, jak se lidem v médiích lže, hovoří Martin Koller na Svobodném rádiu ZDE.

Začněme se zdravým selským rozumem a od sebe

Možná se to bude zdát celé moc komplikované, ale jednoduše by měl každý začít přemýšlet od svého konce a od svých zkušeností. Lhaní o čemkoliv je prakticky všudypřítomné, ale není všemohoucí. Tak EU prý prosazuje výrobu kvalitních potravin. Tak tomu se člověk může od srdce zasmát. Mám malou farmu a v našem regionu pozoruji praxi velikých farem, které vlastní zemědělští oligarchové. O nic se pořádně nestarají, jejich primárním cílem je vybrat dotace. Nejsou schopní ani nasušit seno a tím plesnivým senem krmí vlastní krávy. A tak se ptám: Kdo zajistí ty kvalitní potraviny? Tyhle obří korporátky, kterým jde především o zisk? Nebo snad malí zemědělci, které tyto velko-farmy a politika EU prakticky zlikvidovaly? A k tomu plesnivému senu patří i EU politika kolem vakcín. Špičky EU chtějí direktivně proočkovat celou populaci. Nemají kompletní klinické testy na teratogenitu, karcinogeny, genetické mutace a další rizika. Big Pharmy fungují během epidemie stejně jako ti zemědělští oligarchové a my jsme ty krávy krmené plesnivým senem. Proto fandím těm silám, které reálně a věcně vystupují proti současnému uspořádání světa a vyvíjejí koncepci obecné bezpečnosti (KOB). Hledejme záměr, „jak vybudovat spravedlivou a harmonickou společnost, jak zajistit mír na celé planetě, rozvoj kultur různých národů a jejich vzájemnou součinnost“.

Zdroj