Svět podle lepšolidí

Když burger není burger a manželství není manželství

Kateřina Lhotská: Ve Švédsku objevili způsob, jak vyrábět „mléko“ z brambor. Budou si ho tedy moci dát i vegani. V porovnání s tím živočišným má být prý i mnohem „udržitelnější“. Což je zaklínadlo, kterým se povyšuje kdejaká blbina na záslužný čin.

I když v tomto případě bych švédské společnosti „Veg of Lund“, která s výrobou „mléka“ z brambor přišla (zde), přeci jen nějaké zásluhy přiznala. Její výrobek totiž uvítají i ti, kteří nemohou konzumovat ze zdravotních důvodů mléko kravské (nebo jiné živočišné), a kteří si toto omezení, na rozdíl od veganů, nevybrali dobrovolně. Byť si myslím, že jde o zásluhy mimoděk, protože podle mne tito lidé primární cílovou skupinou výrobce nebyli.

Přestože se však tomuto výrobku říká „mléko“, pod tímto názvem jej v regálech prodejen nenajdete. Podle pravidel EU se totiž takto nesmí označovat poživatiny, které jsou rostlinného původu. Jde o podobné regule, podle kterých se nesmí říkat „rum“ ničemu, co není vyrobeno z cukrové třtiny (tedy ani tomu našemu vyráběnému shodou okolností také z brambor), a podle kterých přišlo o svůj název i „pomazánkové máslo“, protože není vyráběno z mléčné smetany.

Jenomže se ukazuje, že tato pravidla neplatí vždy a že tedy není měřeno všem stejným metrem. Na zavádějící označení totiž můžeme narazit u řady veganských potravin. Jako třeba „veganský burger“, nebo „veganský párek“. Producenti masných výrobků a uzenin na tuto podivnou praxi poukázali a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že by se mohla situace v této oblasti narovnat. Ale pak na ně udělali europoslanci dlouhý nos (zde). Důvodem bylo to, že by prý zákaz těchto názvů „odradil zákazníky od dalekosáhlejšího přechodu k rostlinné stravě“. Když jde zkrátka o „dobrou věc“, tak je spotřebitele oblbovat dovoleno…

Je zajímavé, proč vlastně vegani tak dychtí po tom, aby si mohli dát nějakou baštu, která se tváří jako masitá, ale přitom je živočišnými surovinami absolutně nedotčená. Rozumím tomu, že když někdo nechce jíst maso, tak se cpe třeba sójou, čočkou, hrachem, salátem, klíčky a červenou řepou. Ale proč probůh konzumuje všechny tyto poživatiny ve formě připomínající burger? Je zajímavé, že analogickou potřebu nemají milovníci masa. Nebo už jste někdy viděli někoho, jak si dává hovězí roštěnou vypadající jako mrkev nebo jitrnici, která je k nerozeznání od rajčete?

Ovšem zatímco zmatení pojmů v gastronomii a potravinářství vede tak maximálně k tomu, že si omylem koupíte nějakou více či méně zdařilou napodobeninu potraviny originální, v jiných oblastech to může mít dopady závažnější. Aktuálně se to týká třeba takového pojmu jako je manželství. Aktivisté hájící práva i „práva“ sexuálních menšin totiž usilují o to, aby se stejným termínem označovaly i svazky osob stejného pohlaví. Nelze vyloučit, že jednou příslušné změny legislativy skutečně dosáhnou. Bude však takové „manželství“ vnímáno ve společnosti jako opravdu rovnocenné tomu heterosexuálnímu, nebo jen jako ústupek ukřičeným aktivistům? Myslím, že druhá varianta je pravděpodobnější. Homosexuálové by si tedy měli položit otázku, zda jim stojí za to „tlačit na pilu“ (respektive dovolit aktivistům, aby „tlačili“ jejich jménem), když tím svoje postavení vylepší pouze formálně, ale ve skutečnosti bude jejich svazek lidmi stejně považován za „manželství druhé kategorie“ a navíc tím rozšíří řady příslušníků té části společnosti, která je vnímá negativně.

Je signifikantní, že tendence označovat věci a jevy názvy zažitými pro jevy a věci sice zdánlivě podobné, ale svou podstatou zásadně odlišné, přicházejí obvykle z té strany názorového spektra, kterou jsme si zvykli označovat jako progresivistickou. A také to, že v těchto případech není takovéto zmatení pojmů odmítáno, ale naopak velebeno a často vydáváno dokonce za jakýsi symbol pokroku. Dokládá to ostatně výrok paní Jytte Gutelandové europoslankyně za „Progresivní alianci socialistů a demokratů“ (zde), která v reakci na výsledek výše zmiňovaného hlasování o „masových výrobcích“ bez masa prohlásila (zde): „Oslavím to veganským burgrem.

Ve skutečnosti však toto převracení pojmů nepřináší nic jiného než přetvářku a lhaní si do vlastní kapsy. Veganský „burger“ totiž nikdy nebude burger a svazek dvou lidí, ve kterém buď jeden muž chybí nebo přebývá, nikdy nebude manželstvím. A to ani, kdyby se paní Gutelandová a její ideoví souputníci na hlavu stavěli…

Zdroj