Domácí

Podepsal by Václav Havel Několik vět 2021?

Nedávno jsem se inspirovala textem Dva tisíce slov…Tentokrát je to Několik vět. Porovnání textů říká mnoho. VELMI MNOHO.

První dny roku 2021 znovu a jasně ukázaly, že i když se současní politikové velmi často zaklínají slovy demokracie, ve skutečnosti se dost zoufale vzpírají všemu, co demokracii vytváří nebo ji alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které sami nezorganizovali, odmítají jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění kritizují a zesměšňují, do přípravy nových zákonů nedovolují mluvit často ani odborné veřejnosti. Tytéž dny však zároveň ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie, a že stále víc lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po změně. Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci, roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám, a že tyto změny jsou svobodná a demokratická diskuse ke všem problémům dneška. Prvním krokem k jakýmkoli smysluplným změnám, novým přístupem k občanům počínaje a rozumnými pravidly konče, musí být změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality. Podle našeho názoru je k tomu třeba:

– Aby do současných opatření byla vnesena logika, srozumitelnost a zdravý rozum
– Aby s občany začalo být komunikováno důstojným způsobem
Aby přestala být omezována svoboda projevu na kterékoli téma politického a společenského života
– Aby tato svoboda projevu byla opět chápána jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky různým názorovým proudům
– Aby byly sdělovací prostředky, sociální sítě i veškeré veřejné dění zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté i veřejné cenzury, a aby byly otevřeny svobodné výměně názorů
Aby nebyla jakkoli zneužívána veřejnoprávní média
– Aby byly respektovány oprávněné požadavky občanů na rovnost před zákonem, a aby byla dodržována beze zbytku veškerá jejich ústavní práva
Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty a myšlenky, které mají natrvalo změnit život v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a občanské veřejnosti
– Aby byla zahájena svobodná diskuse o budoucím životě v naší zemi (právní řád, vztah k EU, vztah k migrační politice a jiné), a to zcela svobodně a ve všech názorových platformách
– Aby byl v těchto diskuzích dáván prostor také lidem, kteří se mohou prezentovat svou profesí, odbornými znalostmi a přirozenou autoritou, nejen politikům, kteří se často nemohou prezentovat ničím mimo slov a autoritou vyplývající pouze z jejich funkce

Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí, ho může podpořit svým podpisem.

Politiky napříč spektrem vyzýváme, aby s ním nenaložili tak, jak je dosud zvykem s nepohodlnými názory nakládat. Zasadili by tím osudovou ránu nadějím, jimiž jsme vedeni, totiž nadějím na skutečný společenský dialog jako jediné možné východisko ze slepé uličky, v níž se dnes nejen Česká republika nalézá.

pro porovnání:

Petice NĚKOLIK VĚT 1989

První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukázaly, že i když se současné československé vedení velmi často zaklíná slovy přestavba a demokratizace, ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytváří nebo ji alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které samo nezorganizovalo, odmítá jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění rozhání, do přípravy nových zákonu nedovoluje veřejnosti mluvit. Tytéž měsíce však zároveň ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie a že stále víc lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po společenských změnách. Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci, roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto změny jsou svobodná a demokratická diskuse. Prvním krokem k jakýmkoli smysluplným změnám, novou ústavou počínaje a ekonomickou reformou konce, musí tedy být změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality. Podle našeho názoru je k tomu třeba:

– Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové.
– Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.
– Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občanských hnutí, včetně nezávislých odboru, svazu a spolku.
– Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.
– Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů.
– Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.
– Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Pražském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do československého vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání všech oblastí společenského života u nás.

Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí, je může podpořit svým podpisem.

Vládu vyzýváme, aby s ním nenaložila tak, jak je dosud zvyklá s nepohodlnými názory nakládat. Zasadila by tím osudovou ránu nadějím, jimiž jsme vedeni, totiž nadějím na skutečný společenský dialog jako jediné možné východisko ze slepé uličky, v níž se dnes Československo nalézá.

Zdroj