Před 78 lety vypálili němečtí nacisté obec Český Malín na Volyni
13. července 1943 vypálili němečtí nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Upozornil na to server Paměť národa (viz ZDE).
Češi se vydali na Volyň za lepší budoucností
V polovině devatenáctého století stál hektar zemědělské půdy na území dnešní Ukrajiny méně než koza. Roku 1870 se z Čech, z lounského, žateckého a rakovnického okresu, vydalo na cestu asi dvacet rodin. Putovaly měsíc přes Karpaty až do Rovna na Volyni, kde koupili výhodně půdu v Malíně v Ostrožském okrese Ruské říše: za jeden morg (necelý hektar) zaplatili dvacet rublů.
Tak se zrodil Český Malín, obec se vším všudy, se školou, obchody, řemeslníky, hasičským sborem. Víc než šedesát let malínští budovali svá hospodářství, s ukrajinskými a polskými sousedy udržovali přátelské vztahy. Přečkali první světovou válku, kdy byli na několik let vyhnáni a jejich obec takřka zničena, přežívali i bídu nacistické okupace v době druhé světové války.
Vedle Němců obyvatele terorizovali i Banderovci
Německá armáda se prohnala Volyní během jednoho květnového týdne roku 1941. V ostrožském kraji, kde leželo osmašedesát vesnic včetně Českého Malína, po ní zůstala okupační správa a v jejím čele kreislandwirtleutnant Friedrich Vogl. Z Říše byl několikrát pochválen za to, kolik materiálu a potravin dokázal z místních sedláků vyždímat – Němcům museli hospodáři odvádět všechno, počínaje obilím, masem a máslem, přes olejnatá semena až po byliny, listy višní i třešní nebo tabák, jehož pěstování bylo nuceně zavedeno.
Obyvatelé Českého Malína dokázali plnit dodávky včas a podle předpisu, snažili se, aby nezavdali záminku k teroru. Na Volyni ale tehdy nehrozilo nebezpečí jen ze strany německé okupační správy. V kraji řádily ukrajinské polovojenské hordy Banderovců, patřící pod ilegální Ukrajinskou povstaleckou armádu, nekontrolovatelné tlupy zločinců, kteří v kraji vraždili, kradli a znásilňovali. Jejich úhlavním nepřítelem nebyli Němci, nýbrž Rusové, následovaní Poláky a Židy. Banderovci se mstili i „na vlastních“: terorizovali obyvatelstvo a popravovali mladé ukrajinské muže, kteří se k nim odmítali přidat.
Český Malín vypálen omylem?
13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Odborníci se kloní k teorii, že k masakru v Českém Malíně došlo omylem. Němci šli vypálit nedaleký Ukrajinský Malín a spletli si ho s českou obcí.
374 obětí české národnosti
Němci povraždili a upálili celkem 374 Čechů, spálili 68 domů a 223 stodol, stáje, sýpky a další hospodářské budovy. Vraždění trvalo několik hodin. V roce 1947 se vrátilo 134 obyvatel Českého Malína, kterým se podařilo se před masakrem zachránit, do Československa na základě dohody mezi ČSR a Sovětským svazem o přesídlení obyvatel české a slovenské národnosti. Řada rodin se usadila u Šumperka v obci Frankštát, která v roce 1947 změnila svůj název na Nový Malín.
Zdroje: Český Malín, Nový Malín
