Domácí

Přímo z Vidlákova dvorku VI. O meruňkách

Vidlák: Zde je fotka horní části mé zahrady. Posledních osm metrů už neobdělávám. V nejvyšším místě u sousedovy zdi mám zakopanou nádrž na vodu ze které mohu samospádem zavlažovat celou obdělávanou plochu. V jednom rohu stojí bezprizorní kompostér, soused má u zídky lípu, která stíní a tak mám pár keříků josty. Na zbytku plochy je šest meruňkových stromů. Vypadá to takhle:

Pod meruňkami je normální trávník. Opět je plný pampelišek kvůli mlíčí. Hrají si tam děti, je tam stín a příjemně se tam leží.

Šest meruňkových stromů mi dá ročně cca 300 kg meruněk. Při samosběru je prodávám za dvacet korun kilo. Těch šest tisíc korun není nijak zajímavý vejvar, ale když si představíte, že z těch tří set kil naděláme příslušné množství meruňkové marmelády, kdy sklenice stojí klidně i kolem stovky (samozřejmě to neprodávám a jen se chlubím), tak už to zajímavé číslo je. Výdělek by hravě zaplatil celoroční sociální pojištění pro moji ženu, aby mohla s dětmi zůstat doma a zároveň jí běžely odpracované roky na důchod.

Marmeládu jsme schopni dělat ve velkém, takže to trvá jeden víkend. Nejdéle trvá přehazování sklenic v zavařovacím hrnci, který se po 72 hodin nezastaví. Výsledkem je 100 – 500 sklenic (podle chuti a nálady) té nejlepší marmošky, kterou lidstvo vymyslelo. Já vím, že se ovoce dají kombinovat, že se dají dělat různé způsoby, je možné dělat netradiční kombinace a je možné to dělat tak dobře, že si to koupí i anglická královna… ale obyčejná plnohodnotná meruňková marmeláda je prostě nejlepší a nikdo mi to nevymluví.

To si tak někdy ráno přispím, vstanu až poslední a na jídelním stole mám namazané čtyři čerstvé rohlíky s máslem a meruňkovou marmeládou. K tomu nějaký dobrý čaj nebo kakao a ráno doopravdy dělá den…

Meruňkové stromy se musí prořezávat a musel jsem dělat i postřik. Tedy do doby, než jsem do nich zatloukl dlouhé měděné hřebíky. Od té doby mám od moniliózy pokoj. Teď prostě na podzim věnuju jedno odpoledne prořezávaní. Dřevo nakonec projde kotlem a komínem.

Kdybych chtěl, mohl bych samozřejmě obdělávat i těch sto čtverečních metrů od meruňkami. Dal bych tam nějaké luštěniny kterým by nevadil stín, mohly by tam být jahody a další keříčkové rostlinky. I brambory by tam vyrostly pěkné. Zalévat to mohu, výnos by byl jen průměrný, ale zase bych zvýšil šanci na přežití v případě průseru.

Zase se hloupě zeptám… přijde vám to těžké? Je to něco, co byste nezvládli a nemohli dělat?

zdroj a diskuze zde.