Příšerné výročí 15. března 1939 bude opět zamlčeno?
V posledních desetiletích po převratu roku 89 se stále více setkáváme s upřednosťnováním jakéhosi „utrpení československých Nemců a hrůzami odsunu“, než s připomínáním germánské agrese proti ČSR a proti českému národu.
Předpokládám, že v tomto roce to bude stejné,nebo horší? píše Jiří Jaroš Nickelli.
Příčina je tato. Dlouhé roky vedou zahraniční nepřátelé republiky a jejich domácí kompradoři především z řad TOP 09,STAN, KDU (ČSL už snad ani nemá smysl psát?), ČSSD, a jedinci z řad ODS, ANO, lítý boj proti dějinám I.ČSR, a zejména proti éře Mnichova, tzv. antisemitské a antislovanské II.republiky, a následného odporného Protektorátu Böhmen und Mähren, kterému „smějící se české bestie“ (termín Heydricha!) říkaly Protentokrát NEHMEN und BEREM.
Kdo se těmto útokům staví? V podstatě jen vlastenecké organizace, z nichž na prvním místě je nutno jmenovat Kluby českého pohraničí, dále Kruh vyhnaných, Matici Čech,Moravy a Slezska, Levicové kluby žen,Výbory národní kultury, Slovanský výbor, nově vzniklé organizace na Valašsku a v Lidicích, a některé skupiny z ČSBS a ČSOL. Z politických stran pouze dvě strany zastávají jednoznačný postoj k útoku sudetů a kompradorů na republiku – SPD a KSČM. K nim lze s otazníkem přiřadit skupiny z nové Trikolóry. To je v podstatě vše na naší společenské scéně. Postoj ANO k této otázce je nejednotný až rozpolcený jako u královny Koloběžky I. Ani oblečený ani nahý, a spíše s nahými excesy typu pana Vokřála, madam Válkové a jiných.
Nebudu opakovat to,co jsem v minulosti psal o výročí 15.března na Českých národních listech, ve Slovanské vzájemnosti nebo jinde. Jen snad připomenu,že vedle Bílé Hory republika nemá strašnějšího výročí než je 15. březen a vynechám výkřiky některých o srpnu 68 (jehož jsem také pamětníkem). Ano, po srpnu 68 zbyli mrtví, a poškození. Ale nebyly jich statisíce jako po 15.březnu! A nebyly to oběti pouze Rusů, nýbrž Varšavské smlouvy. 15. březen pro nás Čechy, Židy a Romy znamenal praktický počátek genocidy, pánové sudeti, a pomahači z nynějšího Česka.
Nebyly to jen plány! Jen spočítejte české, židovské a romské oběti Osvětimi, Mauthausenu a dalších strašlivých infern velkogermánského programu! Jen spočítejte vyhnané z československého pohraničí – 250 tisíc, a z vnitrozemí 100 tisíc. Jen spočítejte 700 tisíc československých občanů vyhnaných na nucené práce do Reichu, z nichž se desetitisice nevrátily. Jen spočítejte oběti pochodů smrti v roce 1945 z germánských koncentráků – dosud nedopočítané desetitisice.Spočítejte oběti I. a II.stanného práva a všechny vypálené a vysídlené obce počínaje Lidicemi a konče Javoříčky a všemi obcemi zpustošenými ještě na jaře 45! Proti tomu sudeti staví donekonečna omílaný „Totentanz“ Pohořelice, – Voltaire by ironicky pravil, nebyl ani „Toten“ ani „Tanz“ – kde při pochodu podle svědků nezahynul nikdo a oběti podlehly nemoci v lágru,vystavěném ještě Němci!
Takže váha údělu a utrpení je jednoznačně na české, židovské a romské straně, páni sudeti! Vy jste šli, kam vás srdce táhlo, do svého Heimatu, do Reichu! Tak Vám to už dávno řekl československý diplomat Karel Lisický, když se Vás zeptal : Kde je vaše vlast? Napřed jste chtěli do Reichu a nyní chcete zpátky do ČSR? Nikdy nedostal odpověď. Bodejť. Sudeti by museli přiznat, že jako skupina – nikoli jako národní kmen,jak nesmyslně hlásají! – přestali existovat již po roce 18 a poté definitivně po roce 38, kdy se přihlásili k říšské národnosti a občanství. Potvrdil to sám jejich vůdce Henlein v projevu ve Vídni roku 1941. Finito. 15. březen navždy zůstané pro Čechy, Židy a Romy našeho státu nejtragičtějším mementem našich dějin a připomínkou programové genocidy Židů, Slovanů a Romů.
Režimní média se patrně zmíní buďto telegraficky nebo vůbec ne. Tak už to v našem Česku chodí. Třeba znovu pomluví presidenta Beneše a ukáží jej jako vinníka Mnichova a okupace?? Ani bych se po všech těch lžích vyprodukovaných televizními a novinářskými médii o této éře naší historie nedivil. Anebo vytáhnou zas nějaké Sudety?
Uvidíme.
