Proklamovaný boj proti islamizaci je někdy jen chytrý předvolební tah

5
(1)

SLOVANKA: Rozhodla jsem se popsat na případu dvou už docela slušně islamizovaných zemí důvody, proč islám nejspíš v Evropě zvítězí. Zásadní je, že otázka islámu drtivou většinu voličů nezajímá do doby, než se jich to začne nějak bytostněji dotýkat.

Na příkladu Rakouska a Francie vám nyní předvedu, jak lehce lze zemi islamizovat, aniž by si byli občané čehokoli vědomi. A to jen díky brilantní politické hře, zřejmě podpořené špičkovými marketéry. Hře, která má ve skutečnosti odsunout na okraj ty, kdo by proti islámu reálně bojovali.

Protože jsem se v posledním článku zabývala francouzskou mešitou, která bude zároveň největší evropskou mešitou, tak začneme právě u této země. Jak jistě víte, tak od roku 2015 prochází Francie neustálým výjimečným stavem, došlo tam již k většímu počtu útoků (o mnoha se už ani nepíše, neboť se jedná o ojedinělé incidenty, většinou náhodná pobodání).

Ve Francii budou za rok prezidentské volby. Marine le Pen po mnoha teroristických útocích docela slušně vzrostly preference, nicméně mainstream ji vykresluje coby extremistku a nyní je dokonce před soudem za to, že sdílela obrázky zrůdností Islámského státu.

Ve Francii tak jde nyní pouze o to, aby se Marine le Pen nedostala na prezidentský post. Připomínám, že ve Francii je prezidentský systém, tedy prezidentská funkce tam má mnohem větší význam, než u systémů parlamentních. Macron, který se dosud prezentoval nejen jako „přítel islámu“, ale také jako nadšený vítač, náhle jakoby otočil. Po popravě učitele čečenským teroristou vyhlásil boj s islamismem. Jenže on žádný islamismus neexistuje!!

Pokud někdo dělí islám a islamismus, pak nebojuje proti islamizaci. V rámci údajného boje proti islamismu pak bylo uzavřeno několik nejradikálnějších mešit včetně té, která vyzývala k vraždě později popraveného učitele. Ale mezitím se staví stovky nových mešit, včetně jedné megalomanské.

Vedení různých islámských spolků pak měla podepsat jakousi výzvu imámů. V ní se prakticky zříkají islámu jako takového, neboť se zavazují k dodržování pravidel sekulárního státu. To je ovšem s islámem neslučitelné. Mají dodržovat pravidla jako rovnoprávnost žen, rovnoprávnost muslimů a nemuslimů nebo respektování francouzského práva a naopak neprosazování zavedení práva šaría.

Podobná pravidla jsou pro jakéhokoli pravověrného muslima zcela nepřijatelná. Také proto tuto výzvu některé islámské spolky odmítly podepsat. Spolky, které ji podepsaly, ji nicméně nemusí nijak dodržovat, neboť v rámci praktikování přetvářky (takíja) lze podepsat i něco, s čím muslim ve vztahu k bezvěrci nesouhlasí. Dodržování je jiná věc. Ve Francii jsou již pěkných pár let zakázány burky a nikáby na veřejnosti, přesto se to nedodržuje. V islamizovaných čtvrtích Paříže i jiných měst je „chodících odpadkových pytlů“ spousta, aniž by to někdo řešil.

Macron je také zapojený do plánů tzv. Velkého resetu

Reálné kroky v boji proti údajnému „islamismu“ jsou jen falešnými proklamacemi, předvolební strategií. Mezitím vláda zažádá o zákaz činnosti identitářů, kteří už roky hlídají hranice před muslimskou invazí. Důvod? Francie prý zastává politiku otevřených hranic. To je tedy ten boj proti…proti čemu vlastně?? Proti islámu ne, ten Macron nezmiňuje, hovoří pouze o jakémsi neexistujícím islamismu.

Politika otevřených hranic znamená další příval muslimských vetřelců. Ti si pak sloučí rodiny a s vysokou porodností časem ve Francii převládnou. Nicméně, média údajný „boj proti islamismu“ či „boj proti politickému islámu“ přesto veřejně proklamují. Reálně se však neděje nic, co by islamizaci země omezilo. Jediné, oč ve Francii jde, je zachování Macrona na jeho postu, respektive zabránění Marine le Pen v tom, aby jeho post převzala.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že Macron je jedním z hlavních podporovatelů a zároveň i realizátorů Velkého resetu. On sám se tak hlásí k zvráceným idejím architektů světové politiky. Spolu s Merkelovou jsou pak vůdčími silami EU, neboť je to de facto Německo a Francie, kdo dnes o globální politice EU rozhoduje. Ostatně, vzpomínáte na dobu před asi 2 lety, kdy založili jakýsi „Germanofrankistán“? Macron tedy zcela jistě proti islamizaci nepůjde, jeho současná politika je čistě účelová a v reálu má zabránit provádění skutečně protiislámské politiky, která by pravděpodobně s Marine le Pen nastoupila. Za její vlády by si nejspíš muslimové nemohli jen tak v zemi postavit největší evropskou mešitu….

A nyní pojďme do Rakouska, kde tamní vláda také navenek proklamuje, jak bojuje proti politickému islámu. Možná to ani nevíte, ale Rakousko je již „na hraně“, muslimů je totiž v populaci dokonce víc, než ve Francii a to celých 10%. I proto Rakušané na boj proti islámu slyší. Dlouhodobě žádají zákaz islámu Svobodní (FPÖ). Roky pořádají protiislámské demonstrace, odhalují různé kauzy napojení islámských spolků na politiku a navrhují radikální, nicméně účinná řešení. I proto měli v jednu dobu velmi slibné preference. Právě to byl asi důvod proč se globalisté rozhodli „reinkarnovat“ tamní lidovce osobou mladičkého Kurze, který pak vyhrál volby a dokonce chvíli se Svobodnými vládnul. Ale skutečně jen krátce.

Jak možná víte, tak z vlády byli zkonstruovanou, předem připravenou „aférou Ibiza“ Svobodní včas odstraněni. Nyní vládnou lidovci se Zelenými. Opět, naoko, dělá vláda jako by bojovala s politickým islámem. Jenže pravda je úplně někde jinde. Ostatně, co čekat od Sorosova koně Kurze. Připomínám, že Sebastian Kurz podpořil stěhování Sorosovy Středoevropské university (CEU) z Budapešti, odkud ji vyhnal Orbán, do Vídně. Je také členem nechvalně známého Aspen institutu.

George Soros, Sebastian Kurz, Alexander Soros

Aby mohl ovšem zůstat kůň globalistů ve vládě a ovládnout rakouskou politiku, musí zdánlivě bojovat proti politickému islámu, ale i proti muslimské invazi. Takže rakouská vláda se opravdu občas projeví protimigračně, Kurze lze například pochválit za vyslání vojáků na řecké hranice vloni na jaře. Současná rakouská vláda však nadále přijímá žádosti o azyl, nepřistoupila na podobně radikální kroky jako například dánská vláda, která již přestala přijímat žádosti o azyl od osob z muslimských zemí a muslimové, kteří už nějakou dobu v zemi jsou, již v Dánsku ani nedostanou občanství.

A jak je to skutečně s tím bojem proti politickému islámu? Současná rakouská vláda velmi rychle zametla pod koberec skandál jejich koaličního partnera Zelených. Jejich bosenská ministryně spravedlnosti veřejně podporovala jistý radikální islámský spolek v Grazu, Zelení byli dokonce veřejnými sponzory tohoto spolku. Po skandálu nicméně ministryně dál zůstala na svém postu. Přitom se mi podpora podobných organizací jeví jako pádnější důvod k pádu vlády – či alespoň výměně ministra – než uměle zkonstruovaná kauza „Ibiza“, která měla kompromitovat očividně opilého šéfa FPÖ Stracheho.

Úplnou „parodií na boj proti politickému islámu“ byly i razie v radikálních mešitách a islámských spolcích. Při nich totiž nebyl nikdo zatčen, údajně se vědělo předem, kdy a kde razie proběhnou.

Rakouští sociální demokraté, kteří vládnou ve Vídni, pro změnu podporují místní salafistickou mešitu, na jejíž půdě se dokonce starosta (nemuslim) účastní halal porážek. Problémy islamizované Vídně se také nijak neřeší, polovina obyvatel už tam ostatně nemá rakouský původ.

Obě uvedené země nám jsou poslední dobou dávány za příklad boje proti islamizaci. Realita je taková, že se proti islámu v těchto zemích reálně nebojuje. V obou zemích jsou stále stíháni kritici islamizace (ve Francii Marine le Pen a v Rakousku byla pro změnu odsouzena učitelka, která napsala, že byl Mohamed pedofil). Země, které dovolí stíhání za jakousi vymyšlenou „islamofobii“ nejsou země, bojující proti islamizaci.

Až tedy přestanou země EU jako na povel stíhat „islamofoby“ (to se týká i ČR) a až začnou na svém území zakazovat islámské spolky, výstavbu dalších mešit, propagaci islámu a jiné atributy, které islamizaci provází, pak bude možné o boji proti islamizaci hovořit. Teď je však údajný „boj proti islamizaci“ pro většinu politiků, kteří o něm hovoří, jen způsobem, jak si do budoucna zajistit laciné politické body a zároveň odsunout na okraj ty strany, které by byly vůči islámu radikálnější. Ti, kdo by nejspíš řešení skutečně nabídli, však právě díky těmto falešným „vějičkám“ nemají šanci. Ostatně, už za rok uvidíme, jak dalece v islamizované Francii zafungovala Macronova hra…

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 5 / 5. Vote count: 1

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář