Z Mississippi zdraví Petra

0
(0)

Vidlák – paní Petra: Před několika dny jsem dostal reakci paní Petry z USA – přečetla si naší diskusi ohledně farmářských trhů tam u nich a rozhodla se, že nám naše dohady a domněnky trochu osvětlí. Paní Petro, je to Vaše: 

Tak jsem si pročítala reakce na Váš  článek “Zpětná vazba”. V úvodu jste zmínil můj komentář k Vašemu programu, kde jsem psala o  farmářských trzích v Mississippi. Čtenář Občan si dal tu práci vyhledat informace a toto napsal:


Mississippské certifikované vidlácké trhy

jsou něco úplně jiného než Vidlákova představa o “volném prodeji ze dvora”:
https://www.mdac.ms.gov/bureaus-departments/farmers-market/certified-fa…

Jde o striktně regulovaný maloprodej výpěstků produkovaných cca “zahrádkáři” a max. “záhumenkáři”.
Maso, drůbež a ryby, jakož i výrobky z nich se na nich nesmějí prodávat vůbec, nebo jen na zvláštní povolení. Vejce a výrobky z nich vlastně také. Přísně regulován je i prodej ořechů.
Stejně striktně je regulována i samotná produkce a období, kdy smí být ta která komodita na certifikovaných trzích prodávána.
Regulace nezahrnuje občasný drobný prodej zahrádkářských přebytků v dočasných stáncích.

Takže ani v Mississippi nesmí “drobní” vidláci prodávat svou produkci jen tak “ze dvora”. Zejména ne, pokud jde o maso, drůbež, ryby, vejce a výrobky z nich.
Mléko a mléčné výrobky jsou pak z “drobného prodeje” vyjmuty zcela a podléhají úplně jiným pravidlům a předpisům.


Oceňuji to. Nicméně mi to připomnělo starý vtip: Jaký je rozdíl mezi Bohem a panem učitelem/ředitelem/prezidentem? Pán Bůh ví všechno, ale pan učitel to ví líp. Čtenář Občan například zmiňuje zákaz prodeje mléčných výrobků, vajec, ořechů a masa. To se však týká pouze prodeje za kupóny pro seniory či nemajetné, ale normálního prodeje, pokud splňuje podmínky, se to netýká.

Jsme s manželem členy takového farmářského trhu už několik let, a tak mi dovolte, abych se s vámi podělila o zkušenosti z první ruky. Když jsme se natrvalo přestěhovali do manželova domu na venkově, chtěli jsme být alespoň trochu soběstační a využít pozemek u jeho domu. Nejdříve jsme vysadili pár ovocných stromů, vytvořili záhonky na zeleninu a později pořídili několik slepic. Když se na to ohlédnu zpátky, naše snažení by se dalo připodobnit k němé grotesce s Charlie Chaplinem. No, ale postupně jsme překonali počáteční nezkušenost, hospodářstvíčko se začalo rozrůstat, začali jsme mít přebytky a tak jsme museli začít řešit, co s nimi. Nabídla se možnost prodávat je na trhu v blízkém městečku. Je to certifikovaný trh, tudíž se na jednu stranu musí řídit určitými pravidly, na druhou stranu poskytuje nějaké výhody.

Zkusím několika větami shrnout pravidla:

Certifikovaný farmářský trh je trh, který prodává alespoň 50% produkce vypěstované drobnými pěstiteli v Mississippi. Trh musí být spravován spolkem pěstitelů (pozn. vedoucí trhu a sekretářka jsou funkce placené a volené; spolek má pravidelné schůze). Zboží nepotravinové povahy je možné prodávat, souhlasí-li s tím spolek. 

Na prodej zeleniny, ovoce musíte mít otestovanou váhu. Pečivo a zavařeniny musí být označeny adresou, telefonním číslem, složením a frází že “Produkt byl vyroben v programu Cottage Food Operation, který nepodléhá zdravotním pravidlům státu Mississippi” (jinými slovy – je na zákazníkovi, zda podstoupí zdravotní riziko a potravinu si koupí). 

Pro prodej vajec potřebujete licenci, která se každoročně obnovuje na základě odebraných vzorků vajec a krve slepic. Licence stojí 10 dolarů. Vejce musíte při prodeji uchovávat v lednici – zkrátka máte na korbě vozu malou lednici, kterou na trhu můžete zapnout do sítě. Když k nám měl poprvé přijít inspektor, klepala jsem se strachy, zda máme všechno v pořádku. Inspekce proběhla v naprosté pohodě. Pomohli jsme inspektorovi odchytit 10% slepic ke krevním odběrům, dali mu potřebný počet vajec na laboratorní testy, nechali ho aby zkontroloval lednici, popovídali si o tom co se děje v okrese a to bylo vše. Výsledky testů přišly tak do 14 dnů a pak, po zaslání výsledků na příslušné místo spolu s šekem na 10 dolarů, nám přišla licence. A tak to probíhá každý rok.

Jaké jsou výhody být členem farmářského trhu? Člověk může jednak legálně prodat přebytky a jednak nemusí shánět zákazníky – oni přijdou na tržiště za ním. Skupina prodejců má větší nabídku než jedinec, což je pro nakupující atraktivnější a pro trhovce výhodné. Tržnice je zastřešená a tak jsou trhovci chráněni před výkyvy počasí a nemusí si stavět vlastní stan.  Trh poskytuje členům potřebná školení ohledně manipulace s potravinami a zajišťuje společný nákup prodejních obalů. Na tržnici jsou elektrické zásuvky, takže kromě lednice můžeme zapojit i třeba větrák v době veder. Na finančním provozu se podílí město. Udržují květinovou výzdobu a minulý rok nainstalovali vodovodní kohoutek, takže je možné si podle potřeby umýt ruce. V neposlední řadě – na trhu jsme získali několik dobrých přátel – jak mezi trhovci, tak i mezi zákazníky.

Vedoucí trhu se jmenuje Kenny. Je učitelem na nedaleké učňovské škole, kde vyučuje zemědělství. Moc šikovný a ochotný mládenec. Je škoda, že je ještě svobodný, ale slečnu už má, tak snad do toho brzy praští.

Asi nejstarší člen, co do věku tak i do členství, prodává vařené a pražené buráky a smažené vepřové kůže. Před covidem vaření buráků i smažení kůže prováděl přímo na tržnici. Už slyším, jak někdo křičí fůůj, vepřové kůže!. Ochutnala jsem a není to špatné. Nicméně, jak poznamenal synátor při návštěvě – je to tak akorát na žlučníkový záchvat. Myslím, že má z nás všech nejvíc zákazníků.

Další člen má několikahektarovou usedlost a prodej zeleniny je jeho hlavním příjmem. Spolu s manželkou prodávají sezónní zeleninu – rajčata, papriky, letní squashe, zelené fazolky, okru, černookou fazoli (tu prodává na bušle) a vodnicové, hořčičné listy (ty se také těší velké oblibě a zákazníci si jich kupují tolik, že jim to balí do 13ti-galonových pytlů.), sladké brambory.

Další paní prodává med, zavařeniny, zeleninu jako například čínské zelí, salát, mrkev, klasické brambory, řezané květiny, bylinky. 

V poslední době je tam i prodejce hovězího a na nedostatek zákazníků si stěžovat nemůže. Prodává hovězí vlastní produkce, které mu porazí na místních jatkách, takže má certifikát z veteriny. Maso prodává zmražené.

Občas přijede s chladírenským vozem i prodejce garnátů a dalších mořských potvor. Ten už přiváží zákazníkům zboží, jak si je objednali přes internet.

Někdo může namítnout “To je toho, to máme v Česku taky!” Já vím, že v Česku jsou farmářské trhy podobné a bylo by pěkné, kdyby někdo, kdo je s nimi dobře obeznámen mohl přispět se svou troškou do mlýna. Co jsem aspoň slyšela – na českých trzích se vyskytují trhovci, kteří přeprodávají ovoce a zeleninu z Kauflandu či Makra. To by na mississippském trhu neprošlo. Pokud by totiž inspekce na trhu našla někoho, jak porušuje pravidla, mohli by celou tržnici zavřít, takže se trhovci hlídají navzájem. Pro některé by to představovalo ztrátu celého příjmu, pro jiné ztrátu příjemného přivýdělku.

Členská základna trhu pomalu ale jistě roste. Někdy už máme potíž se pod přístřešek směstnat a na poslední schůzi se probíralo, zda by město povolilo a zafinacovalo konstrukci ještě jednoho, paralelního přístřešku.

Z Mississippi zdraví Petra

Zdroj a diskuze zde.

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář