0
(0)

Vidlák: Avizované se stalo skutkem… v noci na neděli napršelo a to docela dost. Z neděle na pondělí má pršet zase. Ve chvíli kdy píšu tento článek, je dusno k zalknutí, takže na nějaké deště v noci nejspíš dojde. A tak mi v neděli práce na sile v podstatě skončila. Sice se ještě dlouho bude sklízet a kombajny se budou ještě dlouhé týdny plazit po rolích, ale už to nebude ono.

Letošní žně se nesou ve znamení velmi vysokých výnosů. Viděl jsem pole, která dala průměrně skoro deset tun pšenice z hektaru. Tedy oproti roku 2018 třeba i dvojnásobek až trojnásobek. Zároveň jsou ceny pšenice poměrně vysoké a i když si obchodníci už nechávají zase pro korunu vrtat koleno, letos na potravinářské pšenici nikdo neprodělá.

Ovšem… jak to bude dál, to už tak růžové není. Letošní vysoké výnosy způsobily, že pšenice obsahuje dusík spíše na spodní hranici parametrů. Pole se hnojí zjara v době, kdy nikdo ještě nedokáže odhadnout, jak to vlastně dopadne. Pokud bude výnos nízký, nenaprší, přijdou velká vedra a podobně, bude zrno výrazně dusíkaté, protože si hnojivo nasaje menší množství rostlin. Pokud to dopadne jako letos, kdy prakticky nezaschly žádné odnože, klasy jsou dlouhé a obsahují i více než sto zrn a vlastní zrno je buclaté a těžké, o hnojivo se prostě muselo podělit hodně rostlin a výsledkem je, že pšenice je taktak dobrá pro pekařství.

A teď zapršelo… Každý déšť po dozrání obilí sráží kvalitu rychle dolů. Zrno je zralé, dostane vodu a řekne si, že je načase klíčit. A spustí klíčící procesy. Pak vysvitne slunce, zrníčko osuší a ono všechny procesy zase zastaví. Může to udělat poměrně dostkrát, ale každý tento cyklus zrnu ubere dusíkaté látky. Zároveň začne pole podrůstat. Nejen plevelem, ale novými odnožemi. Pokud bude pršet déle, vymete obilí klidně i nové klasy se zelenými zrny.

V tomto týdnu to má být jak na sviňu, že každou noc bude pršet a přes den bude vedro. Takže se bude klíčit a zase neklíčit a vody bude tak akorát tolik, aby se nedalo sekat. Je celkem pravděpodobné, že co se nesklidilo teď do neděle, to už bude použitelné pouze pro krmné účely. A protože tolik krmné pšenice není zapotřebí, půjdou ceny dolů.

Vydělají na tom ti, kteří mají uskladněnou předloňskou úrodu. To ještě byla ta klimatická krize a pětisetleté sucho se kterým se příroda nevypořádá za deset let a tehdejší pšenice byla drobná a vysokodusíkatá. Kdo ji má, může si levně koupit letošní buclatou, ale krmnou pšenici a vhodným namícháním vyrobí krásnou potravinářskou pšenici vhodnou pro mlýny. Asi nemusím dodávat, že malý zemědělec bude těžko tím, kdo si může dovolit dva roky neprodat úrodu. Vydělají korporace a velké sklady, jako například podniky ZZN, protože mají kapitál, mají zásoby a jsou schopny dva roky méně prodávat a čekat na podobnou příležitost.

Ještě před týdnem jsem tvrdil, že letos bude dobrý rok předvším pro zemědělce, protože ceny jsou vysoké a obchodníci s obilím nebudou mít už tak hezké marže jako loni. Ale mýlil jsem se. Díky dešťům v tomto týdnu budou marže opět krásně vysoké, protože před dvěma roky byly ceny pšenice nízké, takže dusíkatá je nakoupená za dobrou cenu. Ta letošní namočená od dešťů bude také levná a smícháním dvou levných pšenic vznikne drahá nedostatková potravinářská pšenice. Ceny rohlíků stoupnou – hodně stoupnou.

Musím říct, že úplně zírám, co se za poslední dva roky změnilo… žně se vrátily na předrevoluční časy do půlky července. Přestala ta šílená vedra se čtyřicítkami teplotami. Já se letos ve svém bazénku vykoupal jen párkrát, protože prostě nebylo dost teplo, aby mi to jihomoravsky ohřálo vodu na 28 °C. Začaly znovu už zapomenuté problémy s bojem proti vlhkosti a plísním obilnin. Pole podrůstají, cizopasníci se množí jako už dlouho ne. Objevují se téměř vyhubené plevely a začínají představovat problém. I když máme obrovské kombajny, přestali jsme sklízet rychle, naopak to začíná jít stále více ztuha.

K tomu se ve velkém zakazují postřiky. Řepka je letos mizerná především proto, že osivo se nesmí namořit proti hmyzu. A tak ho hmyz sežral. Úroda se nesmí desikovat a tak podrůstá. Nafta samozřejmě nezlevnila a tak zemědělec nemá k dispozici ani staré metody boje proti plevelu pomocí orby. A to ještě není nic proti tomu, co se dle EU zakázat má.

Už před dvěma roky jsem tu dlouze popisoval situaci s přemnoženými hraboši. Pak naštěstí začalo řádně pršet a příroda je vyhubila pomocí katastrofických myších povodní. Ale žádná jistota v tom samozřejmě není. Pokud by to špatné počasí mělo letos trvat déle, tak bez postřiků prostě plesnivění nezabráníme a jsem si celkem jistý, že i kdyby se nějaké ty postřiky zase povolily, tak se to nestihne včas a ani tu nebudou k dispozici.

Začínám mít dojem, že pokud příroda pojede dál v novém režimu, tak se nějaké plísňové, hmyzí nebo roztočové kalamity v úrodě dočkáme. A to bude jiný mazec než myš. Ta je poměrně velká a člověk vidí s čím bojuje. Pořád se dá chodit po poli a házet jed přímo do myší díry. Ale vybírat z obilí mšice či rýhonosce, nebo kartáčkem čistit plesnivé klasy, to bych chtěl teda vidět. Začínám mít pocit, že není daleko chvíle, kdy budou všichni lomit rukama a zkáze úrody nepůjde zabránit, protože se předtím v klidu a salámovou metodou zcela odzbrojíme a až to přijde, budeme se chovat jako s koronavirem – předstírat že neexistuje a svádět to na židovské spiknutí…

Jo a víte jak to řešili před sto lety bez postřiků? Sekali obilí ještě nezralé, vázali snopy, ty stavěli do panáků a nechali dosušit. Panáky se stavěly tak, aby jen minimum klasů přišlo do styku s vodou a tak se všem dnešním problémům vyhnuli mechanickou cestou. Ale pochybuju, že by to dneska ještě někdo uměl a že by se sehnali lidi, co by chodili po poli ve vedru a vázali povřísly posekaný materiál, když není možné sehnat ani řidiče, kteří by seděli v klimatizované kabině traktoru, točili volantem s posilovačem a automatická převodovka jim tam házela kvalty.

To současné zakazujeme, to staré už neumíme a tak nějak mi v poslední době nejde být optimistou, že soudruzi z Brusele vymysleli nějaký průlom, který nám dá na překonané chemické zemědělství brzy zapomenout, protože novinky jsou už tady a stačí k tomu pár finančních pobídek a dotací (pro velké korporace) a konečně nastane ráj a dostatek všeho.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář