ČEŠTÍ PROTIJADERNÍ RUSO A ČÍNOBIJCI ZUŘÍ

5
(1)

Vidlákovy kydy – Laco G. Mlynář: Česko podle čtvrtečního (25. 3. 2021) oznámení ministerstva průmyslu neosloví v tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany čínskou společnost CGN. Podle části opozice ale Havlíček obešel vládu i bezpečnostní složky, když o podklady k bezpečnostní prověrce by měl být požádán také ruský Rosatom.

Čína podle Havlíčka nestavěla žádný reaktor v Evropě. “Čína má jediný projekt mimo Čínu, a to je Pákistán. To pro nás není úplně signifikantní reference, byť netvrdíme, že to udělali špatně, to si nedovolujeme,” řekl. “Rusko staví nebo připravuje bloky ve dvou zemích Evropské unie, s Ruskem máme dlouhodobé vztahy v oblasti energetiky,” doplnil.

Finální rozhodnutí o tendru na stavbu nového bloku bude podle Havlíčka na příští vládě. Z aktuálního vyjádření resortu vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce. Zůstávají čtyři uchazeči, – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/babis-krok-k-dostavbe-dukovan-projedna-bezpecnostni-rada-i-vlada/2013783

Co na to zuřivci?

Na seznamu podpisů zuřících senátorů a poslanců proti aktivitě vicepremiéra Havlíčka najdeme jména známých výtečníků, jako Pavel Fischer, David Smoljak, Helena Langšádlová, Pavel Žáček, Petr Gazdík nebo Jan Farský.

Zuřivci tvrdí, že oslovení potenciálních účastníků budoucího tendru je vlastně jeho vyhlášením a státu může hrozit arbitráž, pokud by některý z oslovených nebyl do konečného tendru pozván.

Tyto názory jednoznačně Havlíček odmítl jako předvolební politikaření opozice, například v pořadu Události a komentáře ZDE:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/221411000370326/

Proč tolik hluku? Těch důvodů je celá řada. Od obviňování a podezírání jedněch druhými z neloajality k Česku, nebo strategickým spojencům, až k pragmatickým návrhům na řešení budoucího nedostatku elektřiny již v krátké budoucnosti

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/obchod-s-napetim-spotreba-elektriny-vzroste-do-roku-2050-az-o-devadesat-procent

Nebo řešení tlaku EU na uhlíkovou neutralitu prostřednictvím národního energetického mixu

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/vychodisko-nebo-draha-past-jak-sestavit-energeticky-mix-energetika

Zuřivci tvrdí, že prvním kritériem při výběru dodavatele pátého bloku pro elektrárnu v Dukovanech musí být doporučení českých výzvědných služeb. Druhým cena a až třetím technologie.

Autor tohoto článku si myslí, že dát na české čučkaře při znalosti jejich nedávných faulů (viz. řízení Vojenské rozvědky milenkou premiéra, nebo rady BIS školám, jak učit dějepis), by znamenalo vystavit národ horším rozhodnutím, než nám slibují do budoucna Piráti nacházející ve třetím stádiu rauše.

POHLED DO HISTORIE JADERNÉ ENERGETIKY V ČESKOSLOVENSKU

Pro zdůvodnění pragmatického stanoviska si zopakujme, jak postupovalo budování jaderných elektráren v bývalé ČSSR.

V dubnu 1955 je podepsána československo-sovětská dohoda o sovětské pomoci při výstavbě centra jaderného výzkumu v ČSR a o pomoci při výchově našich specialistů v jaderných oborech. Po ní následovala nabídka SSSR na poskytnutí pomoci při výstavbě experimentální průmyslové jaderné elektrárny. V této souvislosti je vládním nařízením č. 30 z 10.6.1955 zřízen Vládní výbor pro výzkum a mírové využití jaderné energie, který pro rozvoj výzkumu v jaderných vědách a technice zakládá Ústav jaderné fyziky v Řeži u Prahy. Ve stejném roce je zřízena Fakulta technické a jaderné fyziky při Universitě Karlově v Praze (výuka zahájena 5.9.1955), jejímž úkolem bylo připravovat odborníky v souvislosti s očekávaným rozvojem jaderné energetiky a dalších oblastí mírového využívání jaderné energie. V roce 1959 fakulta přechází z University Karlovy na ČVUT. V roce 1956 Československo ve spolupráci se Sovětským svazem začíná vyvíjet těžkovodní reaktor chlazený plynem, s přírodním kovovým uranem, který umožňuje orientaci na domácí zdroje jaderného paliva (jde o projekt výstavby elektrárny A-1 v Jaslovských Bohunicích, která byla zahájena v roce 1958). Od roku 1957 už mají naši vědečtí pracovníci v jaderných oborech k dispozici na svou dobu velmi výkonný experimentální reaktor v Řeži. Jednalo se o první výzkumný reaktor v Československu typu VVR-S, později přebudovaný na nynější LVR-15. V roce 1959 pak byla Usnesením vlády č. 339 z 29.4.1959 zřízena Komise pro atomovou energii při Státním výboru pro rozvoj techniky. Tento výbor byl v roce 1962 zrušen a nahrazen Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, které byl podřízen Úřad pro normalizaci a měření, Úřad pro patenty a vynálezy, Elektrotechnický zkušební ústav a Ústředí pro technické a ekonomické informace. Komise pro atomovou energii byla přejmenována na Československou komisi pro atomovou energii (ČSKAE) se statutem stálého výboru Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky (SKVT) pro oblast mírového využívání jaderné energie. ČSKAE a její sekretariát byly vytvořeny na Státním výboru pro technický rozvoj. Úkolem sekretariátu bylo zajišťovat styk se Stálou komisí RVHP pro spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a MAAE. Ve stejném roce je podepsána dohoda s SSSR o spolupráci výzkumných a vývojových organizací obou zemí v oblasti reaktorové fyziky, vývoje experimentálních a energetických jaderných reaktorů, problematiky palivových cyklů jaderných elektráren apod.

V roce 1972  je zahájen provoz první československé jaderné elektrárny A-1 (těžkovodní reaktor) v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Pro simulaci jeho aktivní zóny byl v ÚJV Řeži instalován druhý výzkumný reaktor (původně typu TR-0 – těžkovodní reaktor).

Pak přichází změna koncepce a všechny další bloky budované na území bývalého Československa jsou již stavěny s tlakovodními reaktory typu VVER, jejichž palivem je mírně obohacený uran a chladivem lehká voda.

Následovaly čtyři bloky VVER v Jaslovských Bohunicích, dva bloky V1 (do provozu uvedeny v letech 1978 a 1979) a dva bloky V2 (v provozu od roku 1984, resp. 1985), čtyři bloky v Dukovanech (1985-1987), dva bloky ve slovenských Mochovcích 1998 a 2000) a jako poslední zprovozněné dva bloky jaderné elektrárny Temelín  (2000 a 2003). S přechodem na reaktory VVER byl modernizován a v roce 1983 znovu spuštěn i řežský výzkumný “modelový” reaktor (již typu LR-0 – lehkovodní reaktor).

 https://www.sujb.cz/o-sujb/15-let-sujb/historie-a-predchudci-sujb

 ČSSR se tak díky promyšlené dlouholeté koncepci stala jednou z mála zemí světa, ovládající výzkum, projektování, výstavbu a provoz jaderných elektráren. Byl vybudován mohutný komplex vysokého školství, výzkumných a projekčních pracovišť spolu s průmyslovými podniky. ČSSR byla schopná postavit za pomoci sovětských expertů jaderné elektrárny z 80% vlastními silami a navíc se podílet na dodávkách zařízení pro jaderné elektrárny v zahraničí. V Plzni bylo například vyrobeno 21 kompletů reaktorů VVER-440 a 3 komplety VVER-1000, což na začátku 90. letech minulého století řadilo Československo na čtvrté místo ve světě v počtu vyrobených reaktorů. A na sedmé místo mezi zeměmi, které byly schopné postavit jadernou elektrárnu.

 Od té doby žije český jaderný průmysl pouze díky údržbě stávajících zařízení, ale hlavně v kooperaci s ruským Rosatomem na jeho projektech.

https://allforpower.cz/jaderna-energetika/pred-65-lety-se-rozbehl-cesky-jaderny-prumysl-156

Bohužel celá řada bývalých českých a slovenských dodavatelů pro jaderné elektrárny nepřežila do dnešních dní, došlo k tomu z politických, ideologických a následně tržních důvodů. Byl rozprášen desetiletí budovaný jedinečný cluster výzkumných, projektových a výrobních firem s tisíci vysoce specializovaných odborníky a jejich know how.

JAKÁ JE BUDOUCNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN?

Podporovatelé cizích zájmů, nejen mezi zákonodárci tvrdí, spolu s pravicově nastavenými médii, včetně veřejnoprávních, že ve světě dochází k útlumu budování jaderných elektráren. Pravda je právě opačná. Dle údajů WNA k 12/2020 uvažuje o výstavbě jaderných elektráren  31 zemí: mj. Čína (168 bloků), Indie (28 bloků) Rusko (22 bloků), USA (18 bloků), Saúdská Arábie (16 bloků), Japonsko, Jihoafrická republika a Turecko (po 8 blocích), Velká Británie (6 bloků) a další.

V současné době se rýsují tři základní směry dalšího technického vývoje. Jedná se o řadu připravovaných technických koncepcí, které jsou souhrnně označovány jako projekty 4. generace, dále vývoj malých modulárních reaktorů a v delším časovém horizontu reaktory s využitím jaderné fúze.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_energetika#Situace_jadern%C3%A9_energetiky_v_%C4%8Cesku_a_budoucnost

Jak by tedy měl vypadat další vývoj v České republice, aby odpovídal jak národním zájmům, tak předpokladu dalšího vývoje v oboru? S tím, jak někteří čeští politici prosazují cizí zájmy a nedokážou se dohodnout, přihořívá. Výstavba jaderné elektrárny od rozhodnutí o stavbě, až po její spuštění trvá asi 20 let. V roce 2040 se tato země bude zcela jistě nacházet ve stavu nedostatku elektrické energie a bude odkázána na její dovoz, pokud se politici rychle nevzpamatují. I když o to možná také jde.

Za celou dobu politického hádání po dostavbě druhého bloku Temelína, jsem neslyšel, podle mého, nejdůležitější hodnotící kritérium spojené s pátým blokem Dukovan. Tím kritériem je zapojení místního průmyslu do projektu a tak ponechání velké části stavby na místních firmách (i když už v řadě případů v cizích rukou) a místních odbornících. Toto hledisko podle ministra Havlíčka vyjádřila pouze tripartita zastupující vládu, zaměstnavatele a zaměstnance a to jednohlasně s doporučením ponechat v tendru na dostavbu Dukovan všechny uchazeče včetně ČLR.

Obecně politici vědí, že pokud se zeptají vojáků, zda jít do války, tak většinou dostanou kladnou odpověď. Zodpovědní politici vědí, že ptát se na názor ve věci dlouhodobé energetické soběstačnosti zpravodajských služeb, zejména těch, jejichž šéfové se nechávají řídit milenkou premiéra, radí školám jak učit dějepis a přijímají vyznamenání (a tedy uplátky) od jedné strany soutěže, je cimrmanovsky „zbytečná otázka v jaderné energetice“. Čučkaři budou do roztrhání těla doporučovat udělitele svých vyznamenání, jejich pohled na svět a jejich produkty.

CO NABÍZEJÍ UCHAZEČI O ÚČAST V TENDRU?

WESTINGHOUSE:

Westinghouse Electric Company je americká firma působící v jaderné energetice. Vznikla roku 1998 odštěpením jaderné divize původního koncernu Westinghouse Electric Corporation. Zabývá se konstrukcí a stavbou jaderných elektráren a dodávkami jaderného paliva. Firma vystřídala několik vlastníků. Roku 2017, kdy ji vlastnila Toshiba, Westinghouse Electric Company zbankrotovala a dnes je jejím největším akcionářem společnost Brookfield Business Partners.

Westinghouse byl do roku 2010  dodavatelem řídícího systému a paliva pro JE Temelín. Po problémech s palivem ho nahradila ruská firma TVEL .

 https://cs.wikipedia.org/wiki/Westinghouse_Electric_Company

https://www.westinghousenuclear.com/

 Hodně o firmě Westinghouse sdělil  J. Scott Peterson  v rozhovoru pro Českou pozici ZDE https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/amerika-veri-jadru-i-po-fukusime-a-laka-ji-temelin.A130318_231144_pozice_104872

I když rozhovor je z roku 2013, strategie Američanů je i po bankrotové restrukturalizaci Westinghousu stejná, a to i v ČR. Firma nabízí modulární elektrárnu s reaktorem AP1000. Nemá s ním mnoho referencí (4 rozestavěné reaktory v USA a 4 v ČLR, z toho jeden dokončený v ČLR v roce 2018). J. Scott Peterson Česku v rozhovoru slibuje, že

Česko se také následně může stát základnou výroby modulů pro další projekty Westinghouse v Evropě. Tento slib vyvrací právě s ohledem na modulární koncepci ing. Hezoučký, bývalý ředitel JETE ZDE:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/budme-obezretni-westinghouse-nabizi-pro-temelin-revoluci.A130402_152445_pozice_109790

Pan Peterson přirovnává reaktor AP1000 k automobilu Audi, reaktory Rosatomu k tradičnímu Fordu. Hezoučký nesouhlasí a říká, že srovnání je neférové a dodává, že on by si Audi s jednookruhovými brzdami nekoupil.

AREVA:

 Areva je francouzská státní korporace, zaměřující svou činnost na jadernou energetiku. Vznikla v roce 2001 fúzí tří firem – Framatom, Cogema a Technicatom. Francouzský stát vlastní asi 90 % akcií Arevy, která je mimo jiné členem aliance GNPE (Global Nuclear Energy Partnership).

Nejvýznamnější oblastí zájmů Arevy je jaderná energetika. Zabývá se vším, co souvisí s jaderným palivem (divize Areva Nuclear Cycle), výrobou a instalací součástí komerčních jaderných reaktorů (Areva Nuclear Power) a v neposlední řadě také vývojem nových typů reaktorů a výrobou jaderných pohonných jednotek pro námořnictvo (Areva Technicatom). Další oblastí zájmů Arevy je využívání obnovitelných zdrojů energie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Areva

https://www.orano.group/en/orano-home

Problémem potenciálního francouzského uchazeče o účast v dukovanském tendru je jeho současná nabídka, která se pro podmínky Dukovan nehodí, jak pravila Dana Drábová v interview pro ČT24, i když připustila, že Areva může svojí finální nabídku modifikovat, ZDE

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/221411058040329/

KHNP:

Korea Hydro & Nuclear Power (korejsky: 한국 수력 원자력, KHNP) je dceřinou společností Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Provozuje velké jaderné a vodní elektrárny v Jižní Koreji, které jsou odpovědné za přibližně 30% dodávek elektrické energie v zemi.

Formálně byla založena v roce 2001 jako součást obecné restrukturalizace v KEPCO, ačkoli KEPCO otevřela svou první jadernou elektrárnu v Kori v Pusanu v roce 1977. První komerční provoz jaderné elektrárny Kori # 1 se konal v roce 1978. Společnost rovněž působí v mezinárodním měřítku s pobočkami v New Yorku, Washingtonu, Paříži, Tokiu a Praze. V roce 2019 měla přibližně 9 500 zaměstnanců a tržby ve výši 4,8 bilionu (přibližně 6 miliard USD).

Jako každá velká firma v jaderném byznyse, má také KHNP své černé tečky, viz. https://archiv.ihned.cz/c1-66560080-korejska-khnp-ktera-chce-dostavet-dukovany-ma-problemy-s-dokoncenim-jaderne-elektrarny-v-emiratech

Mezi uchazeči o dostavbu JEDU má jako referenci pouze o několik reaktorů víc, než Westinghouse, v Evropě nemá reference žádné.

ROSATOM:

Rosatom (rusky Росатом nebo také celým názvem Statní korporace pro atomovou energii Rosatom, je ruská státní korporace sídlící v Moskvě se zaměřením na jadernou energetiku.

Společnost vznikla v roce 2007 na základě federálního zákona z téhož roku, a to transformací Federální agentury pro atomovou energii ve státní korporaci. Zmíněná Federální agentura měla kořeny v Ministerstvu atomové energie a průmyslu SSSR, později po rozpadu Sovětského svazu známému pod názvem Ministerstvo pro atomovou energii Ruské federace. V současnosti pod Rosatom spadá přes 360 podniků v různých odvětvích jaderného i nejaderného průmyslu.

Mezi hlavní pole působnosti jednotlivých složek společnosti patří především vývoj a výzkum mírového a vojenského využití nukleární energie, vylepšování bezpečnosti jaderných zařízení a ochrany před ionizujícím zářením. Rosatom se mimo jiné podílí na výrobě izotopů pro lékařskou radiologii, na výrobě superpočítačů i softwaru pro jadernou energetiku. Rosatom má i řadu nejaderných odvětví, například vyrábí syntetická polymerová nanovlákna s využitím v letectví, kosmonautice, automobilovém průmyslu, loďařském průmyslu a těžebním průmyslu. Rosatom jakožto jediná společnost na světě vyrábí jaderné ledoborce pro zprůchodnění tzv. severní cesty Arktidou.

Společnost svou činností jako jedna ze dvou na světě (další byla francouzská Areva), pokrývá celý jaderný cyklus, počínaje těžbou uranu (Uranový holding ARMZ), výrobou jaderného paliva (TVEL, a.s., dodává i pro české JE), konstrukcí atomových reaktorů po kompletní výstavbu jaderných elektráren (Atomenergoprom, a. s. ; OKB Gidropress), nakládání s vyhořelým jaderným palivem a likvidaci odstavených reaktorů. Spravuje také ruskou flotilu atomových ledoborců.

V současnosti je společnost Rosatom první na světě v počtu zakázek na výstavbu jaderných reaktorů s nejlepšími referencemi a zkušenostmi. Americká konkurence Westinghouse se od roku 2017 vzpamatovává z nedávného bankrotu. Rosatom měl ke konci roku 2019 ve svém portfoliu ve výstavbě 36 jaderných reaktorů ve více než 12 zemích světa. Jediným srovnatelným konkurentem Rosatomu v jaderné energetice je Čínská lidová republika.

České společnosti patří mezi základní zahraniční dodavatele ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Byly zapojeny prakticky do všech projektů, které v posledních letech Rosatom realizoval. Firmy z Česka v poslední době dodaly svou produkci do 14 jaderných elektráren stavěných Rosatomem jak v Rusku, tak v zahraničí. Společnosti Vítkovice, MSA, Mostro, ZPA Pečky, Arako, Armatury Group, Krona, Lutos, Kabelovna Kabex, Sigma Lutín a další dodaly komponenty pro jaderné elektrárny Novovoroněžská, Rostovská, Kalininská a další v Rusku, Kudankulam v Indii, Tchien-wan v Číně a Ostrověcká v Bělorusku.

PODTRŽENO, SEČTENO:

Zatímco zuřiví čeští prosazovatelé Westinghousu (protože nabídka Arevy je technologicky velmi nejistá a reference KHNP v Evropě žádné a jinak ne příliš rozsáhlé) útočí na vládu kvůli prý nerespektování názorů bezpečnostních služeb, čeští pragmatici (tripartita) by nejspíše vybrali Rosatom, protože za ním stojí dlouhodobá 40ti letá bezproblémová spolupráce ještě z dob SSSR a s Rosatomem by Česko vybralo nejen dobrou a cenově přijatelnou technologii, ale také inžiníringovou firmu, která by do díla jistě zapojila desítky českých firem. Hlavní argument zuřivců, že Rusko je strategický nepřítel Západu, se ukáže jako výplod bezmozků, pokud se podíváme do SRN, která spolu s Ruskem buduje Nord Stream II a zcela se vydává Rusku na milost a nemilost v dodávkách zemního plynu. Asi ví proč.

ZUŘIVCŮM NEJDE O DOBRO ČESKA, ONI PRACUJÍ AŤ UŽ Z HLOUPOSTI, NEBO ZA PENÍZE V CIZÍM ZÁJMU.

NA ZÁVĚR DVĚ VESELÉ PŘÍHODY Z NATÁČENÍ kolem jádra

I&C Energo

Když starý Westinghouse pracoval jako dodavatel řídícího systému v polovině devadesátých let minulého století pro JETE, zaškolil a předal dokumentaci české firmě I&C Energo, s. r. o. posléze vlastněnou ČEZem. Když se dnes podíváte do výpisu z podnikového rejstříku, tak zjistíte, že firma se z majetku ČEZu náhle dostala do majetku maďarského MOLu, ve kterém měl jistý podíl tehdy ruský kapitál a dnes tutéž firmu vlastní pan ………. Kdo? Ponechám jako hádanku čtenářům článku.

I&C Energo vlastní klíčovou dokumentaci a know how k řídícím systémům téměř všech klasických elektráren ČEZu a ke všem elektrárnám jaderným. Na kterých provádí údržbu. Řídící systém je něco jako pověstný šém pro Golema. Bez něj elektrárna nefunguje.

Takhle to u nás chodilo ke konci minulého století. Ale protože nešlo o angažmá Westinghouse, současní zuřivci byli zticha, když jistý Rom.n zašmelil šém do Maďarska pod dohled Ruska a následně soukromé firmě třetího nejbohatějšího Čecha, nebo čtvrtého? Ale to je jedno.

Jihočeské matky:

České kverulantky proti stavbě JETE dostávaly dotace od hornorakouské vlády. Regionální vláda od vlády centrální z Vídně, ta zase dostávala dividendy od státní firmy VA TECH (Voest Alpine), dříve Elektrotechnické závody Praha, hlavního dodavatele elektromontážních prací na dostavbě Temelína. Kruh se uzavřel, de facto kverulantství Kuchtové a spol. platil český daňový poplatník, když financoval dostavbu Temelína.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 5 / 5. Vote count: 1

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář