Politika není překážka. USA nakoupily rekordní objem ruské ropy

5
(1)

Na pozadí zhoršení vztahů s Moskvou a nátlaku na Evropu kvůli plynovodu Nord Stream 2 a za doprovodu vyhrožování novými sankcemi Američané prudce zvýšili nákup ruské ropy. Proč jim jejich zahraniční politika nebrání v tom, aby kupovali stále více energetických médií od Ruska?

Zvýšili dovoz

V minulém roce se zvýšil ruský import ropy a ropných výrobků do USA o 3,5 procenta a dosáhl devítiletého maxima, oznámili na úřadu pro energetickou informaci amerického ministerstva energetiky (EIA). Rusko se dostalo na druhé místo mezi dodavateli a vytlačilo Saúdskou Arábii, která prudce snížila export, aby obnovila rovnováhu na trhu.

V roce 2020 dostávali Američané z Ruska průměrně 538 tisíc barelů denně, ze Saúdské Arábie 522 tisíc. Největšími zákazníky jsou Valero a Exxon, které nakoupily 55 a 100 milionů barelů. Na tyto dvě společnosti připadla téměř polovina ruského importu.

Nemají odkud brát

Na Rusko se americké rafinérie obrátily poté, co přišly o suroviny z Venezuely. Bylo to zásluhou Donalda Trumpa, který v roce 2019 uvalil sankce na Petroleos de Venezuela S. A. Řetězce dodávek byly přetrženy.

V nejsložitější situaci se ocitly rafinérie v Mexickém zálivu a na Východním pobřeží, mj. Citgo Petroleum, Valero Energy a Chevron. Američané si od Ruska nekupují hlavně syrovou ropu, ale mazut, který potřebují na výrobu benzínu.

„Když přišli o venezuelskou ropu a narazili na zdražení suroviny od tradičních dodavatelů z OPEC, staly se USA hlavními spotřebiteli ruského mazutu,“ podotýká Adi Imsirovic, vědecký pracovník Oxfordského ústavu energetických výzkumů.

Situaci zkomplikovalo snížení těžby OPEC. Dodávky ze Saúdské Arábie jsou dnes minimální od roku 1985. A jenom mazut z Ruska americkým rafinériím umožnil, aby pokračovaly v práci, konstatovali analytici.

Břidlicová krize

Projevil se na tom také kolaps břidlicového odvětví kvůli pandemii. V USA se těžilo 13 milionů barelů denně, nyní pouhých 11 milionů.

Prudce se snížila poptávka po energetických médiích a kotace ropy. Počet plynových a ropných vrtů se neustále snižoval, společnosti pozastavily práci. Zbankrotovalo asi sto padesát producentů břidlicové ropy.

Zbankrotovali především ti, kdo měli problémy ještě před covidem: společnosti zabředaly do dluhů v podmínkách citelného nedostatku investic. Od roku 2018 zlhostejněla Wall Street k výrobcům břidlicové ropy a plynu, kdy uviděla, že zisky jsou tam prakticky žádné, a většina projektů je ztrátových.

Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury se v roce 2020 snížily investice více než dvojnásobně, na 45 miliard dolarů.

V EIA se domnívají, že se těžba břidlicové ropy sníží v březnu na 7,5 milionu barelů denně. Záporná dynamika se zaznamenává v šesti ze sedmi ropných regionů – formace Anadarco, Bakken, Niobrara, Eagle Ford, Berman, Gainesville a Appalachi.

Podle prognózy Fitch břidlicové odvětví ještě v průběhu dvou nebo tří let neobnoví předkrizové ukazatele – výrobci se starají o optimalizaci nákladů a o návrat investic, nikoli o zvyšování těžby.

Nehorázná situace

Tím se USA ocitly v nehorázné situaci: větší závislost na ruské ropě je v naprostém rozporu s energetickou politikou státu, podotýká Bloomberg. Na jedné straně Washington všemožně nutí Evropu k odmítnutí projektu plynovodu Nord Stream 2, aby mohl prodávat vlastní plyn. Na straně druhé kupují americké rafinérie od Ruska více surovin než kdykoli dříve.

„Ropné tankery u rafinérie Baytownu v Texasu vypadají stejně jako mnohé jiné ve vodách Houstonského průplavu. V jejich velkých podpalubních prostorech je ale schován neobyčejný náklad: ruská ropa,“ píše agentura. „Cesta k tomu, aby se stalo Rusko klíčovým dodavatelem ropy do USA, byla proklestěna obchodním důvtipem, zdarem a prokázanou schopností Kremlu obrátit politiku Washingtonu ve svůj prospěch.“ 

„A Trump se přece vychloubal tím, že se USA změnily v energetickou supervelmoc a že už nikdy nebudou závislé na „nepřátelských“ zahraničních dodávkách,“ ironizuje Mark Finley, ropný analytik Bakerova ústavu Riceovy univerzity v Houstonu.

Je zajímavé, že vzniklou situaci ve Washingtonu nijak nekomentují. Neustálý růst importu však jasně poukazuje na to, že mantra o energetické nezávislosti, kterou opakoval bývalý prezident USA Donald Trump, nezapůsobila.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 5 / 5. Vote count: 1

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář