Epidemie kovidu a krize demokracie

0
(0)

Václav Umlauf: Debata “doktorů a “občanů” v redakci skončila ve slepé uličce. Jedna polovina hájila vakcíny jako nezbytné zlo a bránila postup nemocnic. Druhá polovina hledala důvody, proč a jak vakcíny škodí a zabíjejí.

S kovidem není legrace, ani na e-republice. Za redakci jsme se domluvili, že je to důležitá věc a že k ní napíšeme souhrnný redakční článek. Během mnoha let spolupráce jsme byli schopni se společně domluvit a napsat o spoustě věcí. Například o začátku války na Ukrajině (Po masakru v Oděse již není cesty zpět), nebo o uprchlické krizi (O uprchlících, racionálně). V případě kovidu se nám to nepovedlo. Za své může únava, znechucení z celé situace a fakt, že část redakce pracuje v nemocnicích a zbytek nikoliv. Perspektivy byly zásadně odlišné a celý spor nakonec skončil aforismem. Půlka redakce byla pro koncentrák hlídaný doktory, kde všichni umřou sice v koncentráku, ale bez kovidu. Druhá polovina redakce se rozhodla žít mimo lékařský koncentrák a klidně umřít na kovid. A to jsme řešili pouze názory redakce, a ne reálný dopad epidemie na společnost. Jedna polovina “doktorů” hájila vakcíny jako nezbytné zlo a bránila postup nemocnic. Druhá polovina “občanů” hledala důvody, proč a jak vakcíny škodí a zabíjejí. Debata “doktorů a “občanů” v redakci skončila ve slepé uličce.

V debatách ale vyplynulo několik důležitých věcí, které je dobré shrnout. Zvláště v době, kdy epidemie podle čísel skončila, ale někdo ji potřebuje z jiných důvodů. Můj známý je amatérský historik a díval se na epidemii španělské chřipky (1918-20) typ H1N1. Lidé oslabení po První válce umírali po milionech. Průměrné odhady byly 50 mil. mrtvých a smrtnost okolo 10 %. Dozvuky této chřipky v menších vlnách byly dalších 10 let, tj. až do období velké hospodářské krize a začátku fašismu. Ve statistickém průměru můžeme čekat další vlnu podobné epidemie v rozmezí 5-7 let, viz postupné vlny virových onemocnění. Takže se telegraficky podívejme na tři okruhy odpovědnosti.

1. Farmaceutické společnosti a schválené vakcíny

Tyto společnosti jsou úplně z obliga a jsou vysmáté. WHO vyhlásilo epidemii a česká vláda se odvolala na prohlášení generálního ředitele WHO ze 11.3. 2020. Vakcíny byly testovány ve zkráceném režimu a státy je povolily na vlastní odpovědnost v nouzovém režimu. Stát a jeho jménem SÚKL u nás schvaluje léčiva, tečka. Stručně řečeno: Big Pharma odevzdala tak či onak otestované vakcíny, které prošly zrychleným postupem tří předepsaných klinických fází zkoušek. Pak si nechala podepsat papír, že nenese odpovědnost za vakcíny nasazené v nouzovém režimu. Normální léčiva, za která nese plnou odpovědnost, procházejí úplně jiným systémem zkoušek a testování. Pak jsou firmy žalovatelné, zejména v USA. Viz dokonce i u nás publikovaný soud se zabijáckými opiáty firmy Johnson & Johnson. Tento soud kvůli vakcínám nemůže být, protože byly schváleny v nouzovém režimu. Pak je to ideální, farmy vesele vyrábějí ostošest, inkasují pohádkové peníze a odpovědnost nese ten, kdo dal razítko, což je EU a stát.

2. Kovidově neschopná EU a její politika

Chtít od jakýkoliv úředníků, aby jednali akčně v krizi, je nesmysl. Úředníci to neumí a nejsou na to stavěni. EU zatím nezvládla ani jednu krizi, viz tu poslední s uprchlíky. Bruselský kolos o asi 40 tisících zaměstnancích je lobbisticky rozložen do různých skupin, frakcí a zájmů. EU není stát, nemá akční vládu a za nic nenese odpovědnost v případě krizí, protože ty řeší členské státy samy. Jejich první reakce byla, že si každý jel na vlastní triko a jeden stát se vykašlal na druhý, viz jednání ohrožené Itálie a Francie v první vlně. Do Itálie nakonec jeli ruští a kubánští lékaři, a ne jich sousedi 40 km za hranicemi. EU mohla nakoupit vakcíny včas s patřičnými výhodami, penalizacemi za nedodržení, mohla je nechat znovu postupně a odpovědně testovat ve vlastních schvalovacích procedurách. Po první vlně vypadal výkon EU úředníků takto, viz stav očkování k začátku února 2021.

Takže jsme na tom byli hůře než jiné země, které se o sebe postaraly samy. Nepsaným, ale o to více závazným úkolem EU bylo lobbovat za západní farmy a registrovat jejich vakcíny. Přitom mělo zabránit registraci ruského Sputniku V, který byl první oficiálně schválenou vakcínou s mezinárodním dosahem. Obojí se povedlo na jedničku a funguje dodnes. Takže vznikl kuriózní stav. V EU po lobbování farem vznikl kvazi-stát, kde se mohou používat jen v EU schválené vakcíny. Pokud země jako Maďarsko a Slovensko využijí svého práva chovat jako suverénní státy, pak mohou v rámci epidemie dokonce i v EU provádět samostatnou politiku nákupu, testování a schvalování vakcín. Tato opatření platí i podle legislativy EU v rámci mimořádných situací. Ale tyto státy po zavedení Sputniku V musí počítat s tím, že EU po nich pojede jako slepice po zrnu.

EU splnilo nepsané úkoly na jedničku. Zajistilo vybraným farmám monopol a podepsalo smlouvy tak, že farmy jim vakcíny nedodaly včas a v požadovaném množství pro druhou vlnu (ZDE)). Takže každý stát přeplácel a kupoval načerno podpultové zboží. Tím vznikl černý trh s kovidem, kterému mělo byrokratické EU z podstaty věci zamezit. A jako obvykle nenese EU odpovědnost ani za vlastní neschopnost a selhání, které vedení muselo oficiálně přiznat, viz projev předsedkyně Leidenové ze začátku února (ZDE). A to tehdy měli úředníci v Bruselu za sebou už málem půl roku managementu krize, protože o ní věděli od listopadu 2020. Takže EU je vysmátá, stejně jako jí zvýhodněné farmy. S pomocí WHO jim zajistila kšeft století. Připomeňme, že manžel kyperské šéfky pro zdravotnictví EU je v kriminálním konfliktu zájmů v případě vakcín… a nic se neděje (ZDE). Neakceschopné EU jako obvykle projektuje vlastní chybu do těch států, které něco samostatně dělaly. Vedení EU honí ty státy postižené epidemií, které stejně jako v uprchlické krizi pomohly vlastním občanům. To byl případ Maďarska s uprchlíky, protože Orbán zablokoval hranice v případě nejhorší krize, aby se jim nehroutil stát. A Maďarsko byl první stát, který autorizoval v EU použití ruské vakcíny Sputnik V poté, co EU nesplnila své deklarované závazky. A opět platí, že kartu černého Petra, a tím i reálné odpovědnosti, mají v rukou členské státy EU. Jenže státy už měly a dodnes mají částečně svázané ruce celým lobbingem a zmatkem kolem vakcín na úrovni EU.

3. Odpovědnost státu

Odpovědnost státu je jasná a nelze ji z něj sejmout. Stát schválil vakcíny jako uznaná léčiva a nese plnou a nedělitelnou odpovědnost za jejich použití a následky. Velmi dobrý přehled k roli státu v rámci ČR najdete v odborném stanovisku pod názvem Zásady řešení epidemických situací v podmínkách moderního demokratického právního státu na základě zkušeností s epidemií viru SARS-CoV-2. Shrňme argumenty tohoto posudku:

  • Tzv. “pandemický zákon” je právnický paskvil a staví na velmi problematických základech. To ukazují současná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který postupně anuluje spoustu napadaných opatření vlády jako nezákonných.
  • Úkolem vlády není dělat v zemi koncentrák a zlikvidovat občanská práva a svobody, ale zabránit šíření epidemie. To znamená, že vláda musí ve spolupráci s kvalifikovanými odborníky vytvořit kompromis mezi nutným omezením svobod na jedné straně a zákonným a racionálním zdůvodněním těchto omezení na druhé straně.

Posudek se snažil ukázat, jak špatně vláda splnila oba úkoly. Za sebe bych řekl toto. Za prvé a zásadně platí, že vláda nemohla najít během hlavní vlny krize ani jednoho ministra zdravotnictví, který by nelhal, nekradl a nebyl v konfliktu zájmů. Za druhé platí, že pokud schválím vakcíny v nouzovém režimu, tak nesu jako stát odpovědnost za jejich použití a následky. Z předešlého je jasné, že farmaceutické korporace převedly odpovědnost na státy. A dokonce ani EU nemá žádnou přímou odpovědnost za použití vakcín, není přece stát, pouze super-stát. EU se mazaně chová jako stát, když se mu to hodí do krámu, a zase zbaběle couvne, když se mu to nehodí. Za třetí to znamená, že stát nesmí fungovat jako podomní prodejce vysavačů. Neprodává vysavače, které se hodí s kletbami do popelnice po prvním použití. Naočkoval občany vakcínami s dlouhodobými a neznámými vedlejšími účinky. Pak je ale na místě princip předběžné opatrnosti, který nutí zvažovat potenciální rizika a nutnost nasazení vakcín podle aktuálního vývoje epidemie a prognóz. Očkování je pouze jedna z možností, jak bránit šíření epidemie a jak imunizovat obyvatelstvo.

Za sebe bych řekl, že při první vlně ještě fungovaly staré mechanismy z dob socialismu, kdy se jasně řeklo, co se bude dělat s nakaženými obcemi, kde a jak se bude trasovat, kde se zavřou školy, fabriky atd. Navíc se dobře vědělo podle telefonů, kdo ze střední vrstvy byl na zimní lyžovačce v Itálii a kdo tím pádem hromadně nakazil nevinný a chudý zbytek obyvatel. Po první vlně se v kolonii lhalo a kradlo jako obvykle a druhá vlna přišla “zcela nečekaně”. Pak začal malebný chaos neoliberálně rozložené vlády a společnosti, kde každý boss zvedl telefon a nařídil vládě, co musí jet za každou cenu. Výsledkem byly zavřené školy a makající montovny s tisíci lidmi pohromadě. Jako následek přišlo zhroucení systému preventivních opatření a trasování. Tato opatření se sice dělala, ale jen napůl, což nestačilo v případě komplikované epidemie. Takže si počkáme na skončení procesů za odškodné a za chybné kroky vlády. A začneme se modlit, aby použité vakcíny neškodily v této a hlavně v další generaci víc než samotný covid.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář