Svět podle lepšolidí

Korektnost či útok na normální svět?

Zvykáme si na podobné nenormálnosti a už je většinou ani nekomentujeme, protože spousta z nás dávno pochopila, že nemá smysl se tím vůbec zabývat..

K napsání tohoto článku jsem se rozhodl krátce poté co jsem si přečetl o australské vzpěračce, která míří na OH do Japonska a dělá si naděje na zlatou medaili..

Na tom přece není nic zvláštního, napadlo Vás asi. Nebylo by, kdyby ona oslavovaná vzpěračka nebyl vlastně vzpěrač, kterému bylo umožněno, protože se víc cítí jako žena než jako muž, aby soutěžil ve stejné kategorii jako ženy..

Ono samo o sobě je ženské vzpírání takovou samostatnou kapitolou ve sportu a nyní se ještě dočká neuvěřitelného příběhu a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se příběh samotný dočkal nějakého melodramatického filmového ztvárnění, mapujícího celou cestu této vzpěračky, kdy poslední záběr ukazuje jak vzpěračce věší na krk zlatou olympijskou medaili a té jen tak mimoděk vyčouhne z pod trikotu pytlík… Bude to doják…

Toto je ovšem jen taková ta bulvární zprávička, která už ani nechce šokovat, jen nás prostě zavádí do reality dnešních dnů. Do dnů plné falešných snah o jakousi rovnoprávnost v disciplínách, kde to prostě možné není. A tím opravdu nemyslím jen vzpěrače mezi vzpěračkami, ale třeba ty hlouposti okolo menstruace mužů, několika nesmyslných pohlaví a jako bonbonek snahy o informace o možném těhotenství mužů..

Už to došlo tak daleko, že ti, kteří to mají na starosti se už ani nezačervenají a pokud s nimi někdo nesouhlasí, může se dočkat nejen společenského ponížení, ztráty zaměstnání a veřejné dehonestace, ale i soudního přelíčení jehož výsledek je v současném pohnutém vidění světa jasný předem..

Ano, ještě pořád proti tomu lidi brblají, obzvlášť pak na sociálních sítích, ale pokud dojde na konfrontaci, stáhnou ocas a najednou jakoby ani neexistovali, ovšem, přímo se jich to netýká tak proč si dělat zbytečné problémy, že?

Z jiného soudku je současný pohled na filmové umění a televizní tvorbu celkově. Filmaři po celém světě museli utrpět nějakou hromadnou otravu nějakými zákeřnými houbičkami a pod jejich vlivem dnes rozdávají hlavní role. A tak se můžeme dočkat evropských panovníků, kteří byli jednoznačně zástupci tzv. bílé rasy a dnes se přetáčí filmy, kde hlavní roli získává barevný herec a nebo alespoň genderově vyvážený jedinec, který nám pak vlastně vzkazuje, že Jan Lucemburský byl barevný homosexuál a doposud nám o historii lhali..

Nikdy mi nevadili herci jiného původu, barvy nebo vzhledu, nikdy mi nevadili homosexuálové a nebo lesby. Nesetkal jsem se za svých více než padesát let života s nikým, komu by vadili..

A i přesto musím sledovat jak se skupina lidí snaží prosazovat homosexualitu za každou cenu. Učí nás a naše děti, že flirt s hezkou ženou je špatný, protože jediná rozkoš může plynout ze vztahu stejných pohlaví. Viděl jsem na internetu i učebnice, kde byla žena obdařena penisem, který by ji záviděl i ten největší heterosexuální pornoherec..

A tady se nabízí otázka. Komu vadí tradiční vztah natolik, že má snahu ho potlačit a upozadit a nahradit ho vztahem homosexuálním? Mohl bych zmínit i různé reportáže o lidech, kteří si berou za manžela či manželku vysavač nebo lustr, ale to jste jistě všichni už sami viděli..

Miluji fotbal a tak se u něho na chvilku zastavím. Běží právě ME a my můžeme vidět hrát za finský tým fotbalistu Kamaru, který znemožnil, svým chováním, účast našeho hráče na stejném šampionátu neprokázanou lží. Nikým neprokázanou. A naopak, mnoho svědků měla dohra onoho památného zápasu ve Skotsku, kde si Kamara počkal na Kúdelu a napadl ho fyzicky pěstmi do obličeje..

A ač samotný útok vidělo mnoho lidí včetně rozhodčích, a slova od Kúdely slyšel jen útočník Kamara, na ME hraje Kamara a Kúdela se dívá možná na televizi..

Z toho plyne závažný fakt, protože se můžeme dočkat soudních přelíčení ve kterých bude osvobozen vrah, který se obhájí tím, že ho oběť hrubě urazila, nazvala rasistickou urážkou a on měl přece právo k fyzickému vypořádání..

Zní Vám to legračně? No mně už dnes moc ne..

Samotnou kapitolou jsou pak v posledních letech různé hudební soutěže a nebo soutěže krásy..

Pamatujete jak zvítězil fousatý zpěvák? To byl jen začátek, ten alespoň trošku vydával zvuky podobné zpěvu. Po něm nastouili už jen správně genderově a sexuálně orientovaní a sbírali hlavní hudební ceny, byť zpěv nebyl evidentně jejich kamarád… Ale nějací soudruzi si to tak přáli a tak to prostě skončilo..A kupodivu zase za ohromného potlesku a aplausu..

Soutěž krásy mladých dívek se nám už taky dávno přeměnil na manipulativní přehlídku nesmyslů. Mladé a krásné slečny byly nahrazeny někde i skoro čtyřicátnicemi, které s přehledem zvítězily, byť jejich vizáž ze všeho nejvíc připomínala návštěvnici čtvrté cenové skupiny po třiceti letech pařby..

A nejbrutálnější na tom všem je samotný závěr, kdy ty nádherný a mladý holky pak takové vítězce gratulují a společně se topí v slzách. Prostě, znáte to, jen aby byl všude celosvětový mír….

Kdysi se v televizní tvorbě, zejména v socialistických zemích požadovalo, aby se v hlavní roli objevil zapálený soudruh nebo soudružka a pokud se jednalo o historické dílko tak aby alespoň v titulcích byly zmíněny výhody skvělého komunismu..

Dnes mají zřejmě všichni za úkol rasovou vyváženost a tak je až legrační, když se na obrazovkách televizí v zemích, kde je ještě i dnes barevný občan spíše raritou objeví blok reklam, ve kterých vystupují převážně barevní modelové či modelky. No modelové? Ehm, znáte tu reklamu s torzem těla a modelkami okolo stodvaceti kil, že?

A zase bych mohl pokračovat a popsat desítky stránek, ale nic se tím nezmění, lidi to už přijali za své a spoust z nich se to i líbí.

Najednou i slečny, které mají rády sladké pochopily, že to nemusí být překážkou a v klidu se správným postojem to můžou natřít té vyzáblé koze co se za ní chlapi jen otáčí.. Však to ještě může celému světu natřít, ne? Ne. Nemůže. A i když ji porota nesmyslně označí za vítězku lidi to přijmou, ale v hlavě budou vědět, že rozhodně nevyhrála ta nejkrásnější a ta slečna nakonec utrpí obrovskou psychickou újmu protože se žádného skutečného uznání či obdivu nedočká.. Vždy to bude jen ta co vyhrála protože to někdo chtěl, nikoliv proto, že by se líbila všem..

A tak je to se vším. Znásilňují lidskou mysl a nutí lidem nesmysly a nenormálnosti jen proto, že to někde někdo nařídil. Jsem přesvědčený, že i ti zaměstnanci, kteří se na tom sami podílí, to nechápou, ale víte jak, koho chleba jíš, že?

A dokud se člověk neoprostí od peněz a falešných vizí, bude to stejné. Svět je zadlužený, plný na dluh žijících lidí, kteří pro svou budoucnost ohýbají záda a ponižují se před nenormálnostmi..

Už dávno neplatí žij a nech žít..Dnes se prostě razí, ohni se a budeš žít. Neohneš se, skončíš na ulici a sám…

A podle toho to taky vypadá…

Pavel B. Reichl