Myslím, že to bylo poprvé

5
(1)

Vidlák: Jistě si vzpomenete, jak jsem před několika týdny dával jako jeden z prvních blogerů (ne-li úplně první) na sklo článek o pirátském nápadu na podstatné zvýšení daně z nemovitosti. Udělal jsem kolem toho článek ve svém stylu, jako obvykle jsem si nijak nekomplikoval život, veškeré dohledávání jsem nechal na vás čtenářích, tu ironii jsem si při psaní ohromně užil a článek jsem ukončil tím, že není zapotřebí nic dalšího, jen se postarat, aby ten pirátský materiál vyšel na veřejnost.

Hele a ona se alternativa postarala. Můj článek vyšel na Pravém prostoru, objevil se i leckde jinde, myslím, že to je jeden z mých nejhojněji šířených článků na fejsbůku, dostal jsem ho asi třikrát zpátky jako řetězový mail. Takřka veškeré blogerstvo se k tomu postupně vyjádřilo. 

Nepíšu to proto, abych machroval jaký jsem investigativec (ale jsem rozhodně lepší než Kroupa), spokojím se s konstatováním, že jsem spolu s mnoha dalšími blogery napsal ve stejnou dobu článek na stejné téma, který se uchytil, dostalo se mu široké popularity, byl hojně citován a zapadl do kontextu ostatních článků od ostatních blogerů. 

Hele… a ono to zabralo. 

Jednak se museli vyjádřit sami Piráti.  Už se to k nim dostávalo z příliš mnoha stran, než aby si mohli dovolit to ignorovat, že jde o nepodstatnou marginální skupinku buranů z buranova, kteří jsou pod rozlišovací schopnost naspídované strany sahající po premiérské sesli. 

A kromě pirátů se musel vyjádřit i majnstrým. Takřka všechny noviny na toto téma vyplodily nejméně jeden článek. Objevily se desítky ba stovky textů od různých komentátorů. Téma si pak vzaly i televize. Samozřejmě že všichni bakaloredaktoři to tak nějak bagatelizovali… prý jen diskuse nepatrného křídla v široce rozkročené straně…  Bukanýři se od toho sami distancovali, napsali si pak do předvolebního programu, že rozhodně nechtějí lidem zdaňovat baráky… jen komerční nemovitosti. Ano, nejdřív svojí diskusí naštvali voliče a pak svým vyjádřením zase sponzory.

A ejhle… uběhlo pár dalších dní a Kantar už pirátům zavěštil pokles preferencí. 

Možná nás přeceňuju, ale všimli jste si, že když se nějakého tématu chopí celá alternativa, pokud se dokáže nad nějakým tématem sjednotit, tak už je to dostatečná síla na to, aby to majnstrým se svými redaktory, šéfredaktory, Bakalou a Lukačevičem už nemůže ignorovat? Nemohli to nechat být. Nemohli to jako obvykle zatajit a tvářit se, že když o tom nepíšou, tak to neexistuje. 

Poprvé jsem viděl, že jsme měli sílu přivést do veřejného prostoru téma, které tam nevnesl ani jeden placený hlídací pes demokracie. 

Je to asi tak rok, co se u mě doma zastavil jeden nejmenovaný čtenář Pravého prostoru, který nechtěl jen číst a nadávat v diskusi a měl právě tento plán – pokud budou blogeři v jednu dobu psát o jedné věci, tak jsou dohromady dostatečná síla, aby se jejich hlas nedal ignorovat. Onen člověk měl představu, že se někde sejdou příslušní alternativní pisálkové, tam si řeknou, že EU je špatná a pak to budou společně psát. Moc jsem se pro to nenadchl, jednoduše proto, že tady na alternativě nemáme všichni stejné názory a postoje. Nejsme tak uniformní jako lepšolidé. Já sám jsem toho důkazem, protože pak přišel covid a já psal něco úplně jiného, než většina. 

Ale jak vidíte, pokud si člověk vezme za téma něco ryze konkrétního a pokud je to zároveň důležitá otázka pro většinu veřejnosti  (a tohle bylo téma pro každého majitele baráčku, bytu, ale i pro toho, kdo o svém bydlení teprve sní) jsme schopni přebít hlasité mlčení majnstrýmu. Mediální analytici už delšíé dobu upozorňují, že díky sociálním sítím, díky tomu, že má každý trvale po ruce kameru v mobilu, tak velká média stále mohou určit téma, o kterém se bude mluvit, ale už nedokážou určit, co si o tom mají lidi myslet. Už nevládnou střižnám, už nejsou jediní, kdo mají na místě kamery, už nejsou jediní, kdo události komentují.  Ještě jednou: Velká média jsou stále schopná určovat témata pro veřejný prostor, ale už nejsou schopna ovlivnit, kam se téma vyvine. 

Teď jsme byli asi poprvé svědky toho, že jsme do veřejného prostoru vnesli téma my sami. My, co za to nemáme ani korunu. My co to děláme ve volném čase s minimálními náklady. My co píšeme po večerech. My co to čteme, komentujeme, dáváme to na sociální sítě, přeposíláme to známým a přeposíláme to těm o kterých píšeme. 

Jak vidno, nemuseli jsme se nikde sejít. Nemuseli jsme si určit, co je a co není pravda. Nemuseli jsme ctít společný postup, nemuseli jsme si hrát na společný narativ, nemuseli jsme mít na všechno stejný názor. Stačilo jen vyšťourat ten pracovní materiál, který se neměl dostat ven, který měl přijít na řadu až po volbách. Stačilo se navzájem číst. Stačilo, že jsme propojeni. Ani jsme nemuseli být propojeni napřímo. Například já jsem s panem Křížem – majitelem Pravého prostoru nikdy nemluvil ani si s ním nepsal. Stačilo, že jsme propojeni přes čtenáře.

Stačilo to na to, aby Piráti museli dát zpátečku a i Šafr a jeho žumpa museli psát ne co jim určil Bakala, ale co jsme jim určili my. Lukačevič má možná hodně peněz i hodně redaktorů, ale ignorovat to nemohli ani oni. 

Beru to jako první vlaštovku. Že to jde dělat levně, jde to dělat z jiných důvodů než pro peníze a že alternativa i přes svojí neuspořádanost, rozhádanost a nedisciplinovanost začíná být dostatečným podhoubím, které je schopno nastolit skutečně velké téma i tam, kde ho majstrým ignoruje. A samozřejmě ani my nejsme schopni ovlivnit, co si o tom budou lidi myslet. Ale poprvé jsme lidi nechali přemýšlet o něčem, co nepřinesla Česká televize. 

Třeba to nebyla jen výjimka. Třeba se z toho stane alespoň občasné pravidlo. Pravidlo, které bude štvát všechny ty, kdo stojí na stráži demokracie, ale ve skutečnosti jen slouží svému páníčkovi. A nechť je to připomínka všem profesionálním pisálkům, že jestli přestanou sloužit lidem, tak  se bez nich lidi nakonec obejdou. Že se to nakonec naučí dělat sami. Možná to nemá takovou grafickou a stylistickou úroveň, možná na vzhledu a obsahu nemakají desítky profesionálů, ale ono to obstojí. Ono to stačí na ten novinářský prapůvod – nechat lidi, ať si udělají vlastní názor. A pokud to obstojí, tak páni redaktoři brzy přijdou o místo. Pokud burani z buranova budou schopni přinášet do veřejného prostoru témata, novináři už Lukačevičovi k ničemu nebudou. 

Takže Šafre, Jandourku, Hovorková, Kubíku, Dušánku… nám se to podařilo. Na chvilku jste museli vy jet podle nás. A když se to podařilo jednou, podaří se to znovu. A pak stále častěji… cítíte, jak se pod vámi viklá židle? Těšíte se na kariéru v sekci komerčních sdělení? Těšíte se až váš jediný přínos pro firmu bude v tom, že napíšete, jak češi podlehli nové mánii skvělého nákupu v obchodě XY? Těšíte se, až vás Lukačevič prodá nějakému dalšímu oligarchovi, abyste pro něj psali pravdu? Už jste si spočítali, že náklady nás všech blogerů v republice jsou možná nižší než náklady na jednoho z vás? 

A nebojte se, my vám neuděláme nic. Všechno vám udělají vaši šéfové. Až zjistí, že jste i zadarmo drazí. 

A nebude to hned. Ještě si chvíli posedíte na vašich židlích. Jen vám nebudou zvyšovat platy, stále neochotněji vám budou platit poskoky, budete s nostalgií vzpomínat, kdy vás bylo plné patro lidí, pak vás donutí dělat administrativu, pak si budete i sami uklízet… a pak… pak vám řeknou, že si nevyděláte ani na slanou vodu. 

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 5 / 5. Vote count: 1

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář