DomácíTop

Neštěstí jménem Česká televize

Petr Štěpánek: Před časem jsem potkal jednu svou dávnou kamarádku, řeč přišla také na zpravodajství České televize a ona mi víceméně vyčetla, co prý pořád proti té České televizi mám, že její zpravodajství je přece profesionální.

Pozor, tahle moje kamarádka není žádný nazdárek, je to člověk z branže a co se týče politických názorů, také se příliš nelišíme. A pak mi to došlo. Rozdíl mezi námi je v tom, že já kromě České televize a obecně zdejšího hlavního mediálního proudu sleduju také nejrůznější alternativní informační zdroje. Ona a jí podobní prostě nemohou vědět, že na spoustu věcí existují také odlišné pohledy a že ten jediný názorový proud, který Česká televize ve svém zpravodajství a publicistice dlouhodobě upřednostňuje, je mnohdy zcela zavádějící, ba přímo manipulativní.

Metody, jak se to dělá, jsou vlastně docela jednoduché. Tady je několik příkladů. Něčemu se nenápadně přidá plusové znaménko, něčemu záporné. Někoho před kameru zvete, někoho ne. A když to děláte dlouhodobě, veřejnost to pochopitelně ovlivní.

Takhle se to dělá

Události 12. 7. 2021, první zpráva, jmenování nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. A jaká tvář se za opozici na obrazovce objeví jako hlavní oponent? Nelze se zmýlit. Naprosto neomylně Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně marginální politické strany TOP 09, jež nebýt umělého dýchání, které jí v koalici Spolu poskytuje ODS, by ve sněmovně po říjnových volbách dodýchala. To, jakým způsobem Česká televize dlouhodobě protežuje tuhle poslankyni a tuhle skomírající politickou straničku, je doslova donebevolající nestydatost. Není dne, aby Pekarová z obrazovky veřejnoprávní televize něco nekomentovala. Příšerná manipulace!

Události 13. 7. 2021, zpráva z Texasu. Padesát tamních zákonodárců z Demokratické strany uletělo do Washingtonu, aby nemuseli hlasovat o změně volebního zákona, jež omezuje korespondenční hlasování. To korespondenční hlasování, které tak strašně moc ovlivnilo a znevěrohodnilo výsledek posledních prezidentských voleb. Zabránili tím projednávání příslušného zákona. Následuje informace, že na federální úrovni chystají prosadit změny volebního zákona také demokraté, a pozor teď to přijde, ale PŘEKÁŽKOU je postoj republikánů v Senátu. Bingo, takhle to je! Postoj republikánů je překážkou, zatímco úprk demokratů z Texasu žádnou překážkou evidentně není. To, oč tu běží, je interpretace dějů. Když to děláte dlouhodobě, pozvolna přesvědčíte podstatnou část veřejnosti, že tihle to přece myslí dobře, zatímco ti druzí jsou kazisvěti. Jde jen o to, komu přidělíte jaké znaménko.

Události 14. 7. 2021, Evropská komise přijala klimatický „poručíme větru, dešti“ balíček. A koho si ČT přizvala k oponentnímu rozhovoru? Někoho z dlouhodobých, zásadových, konzistentních kritiků unijního klimatického šílenství, třeba předsedkyni Trikolory Zuzana Majerovou? Ale kdepak. Hovoří Jan Skopeček z ODS. Což o to, tenhle poslední pravicový mohykán zfialovělé ODS říká rozumné věci. Problém je ale jinde. Jeho domovská ODS před unijním šílenství nazvaným Green Deal dávno srazila paty. Žádnou logiku v téhle dramaturgii nehledejme. Jde pouze o to, komu zpravodajská redakce fandí a komu ne. Za naše peníze.

Je nutná změna

A takhle to běží den co den. Když jsou v Americe prezidentské volby, slouží ČT jako volební štáb tu Clintonové, tu Bidena, zatímco Trump, ať udělá cokoli, vždy je za satanáše. Když jde o brexit, tak setrvat v EU je samozřejmě správně, zatímco opustit EU špatně. Když jde o spory Polska či Maďarska s EU, Orbán i Kaczyňski jsou ti špatní, přestože demokraticky zvolení, zatímco všichni nikým nevolení bruselští panáci to s námi přece myslí dobře, protože v duchu evropských hodnot. Že právě tyto evropské hodnoty, v jejichž jménu Evropská unie dlouhodobě devastuje celý kontinent a provozuje sebevraždu evropské civilizace, jak se to jeví při alternativním pohledu na děje posledních let, o tom ani slovo. Některé demonstrace běží v přímém televizním přenosu, jiné je naopak potřeba utajit. To samé platí o startu volebních kampaní. Někdo nárok má, někdo ani náhodou.

Ale dál a dál se po nás, televizních poplatnících, chce, abychom si tuhle masírku měsíc co měsíc platili povinným výpalným, pardon, televizním poplatkem, který ovšem už dávno není nic jiného než podivná daň z domácnosti. Daň neefektivní, iracionální a asociální. Efektivita jejího výběru je totiž problematická, systém je zastaralý a v poměru ke svému platu paradoxně nejvíce platí ti nejchudší.

A tak některé politické síly, kupříkladu volební formace Trikolora Svobodní Soukromníci, jdou do voleb s návrhem na zrušení těchto povinných poplatků. Variantou je financování přímo ze státního rozpočtu, anebo dobrovolnost poplatků. Prostě normální svoboda rozhodnutí. Komu se tahle jednostranná masírka líbí, ať si ji platí. Každému jeho nebe! Pokud jsou pravdivé průzkumy veřejného mínění, kterými se vedení ČT ohání, totiž jak velké procento diváků je s vysíláním ČT spokojeno a že by dokonce rádi platili víc, žádné vyschnutí finančních zdrojů přece nehrozí. Ostatně i BBC, velký vzor, se vydává touto cestou.

P.Š. 17. 7. 2021