Orbán: Američané by měli chápat, že stabilita je víc než láska

0
(0)

Do Maďarska dorazil na týden prominentní americký konzervativec Tucker Carlson, moderátor nejsledovanější americké zpravodajské a komentátorské relace Tucker Carlson Tonight. Než vystoupí v sobotu na studentském festivalu v Ostřihomi, vyzpovídal pro svůj pořad na Fox News samotného Viktora Orbána. Carlson přijal pozvání do Maďarska od konzervativní vzdělávací instituce Mathias Corvinus Collegium (MCC), kterou založil v polovině 90. let mladý bankéř András Tombor (dnes mj. majitel AERO Vodochody).

Maďarská pravice tou dobou nebyla v nejlepší kondici. Ve volbách v roce 1994 zvítězila levice, a koalice postkomunistů a liberálů měla dokonce ústavní většinu. Mladičký Tombor (ročník 1973), který měl za sebou studium ve Spojených státech a práci v UNESCO nebo v Evropské bance pro obnovu a rozvoj, toužil vychovávat nadanou mládež v duchu konzervativních a národních hodnot. Použil otcovy peníze. Původně se zaměřovali na vysokoškoláky, ale dnes je MCC širokou multidisciplinární organizací zaměřenou na vyhledávání a výchovu dětských a mládežnických talentů nejen v Maďarsku.

Orbán v rozhovoru hájil svou migrační politiku z roku 2015, o niž se Carlson zjevně zajímal z důvodu situace na americko-mexické hranici.

Zaměřuje se na maďarskou mládež z celé tzv. Karpatské pánve, má vlastní sekce pro maďarské studenty z Rumunska, Ukrajiny či Srbska, nebo pro romskou mládež. MCC je také po roce 2010 štědře financováno státem i největšími maďarskými společnostmi jako je ropný gigant MOL nebo farmaceutická firma Gedeon Richter.

Vedle studijních oborů zaměřených na různé věkové kategorie a skupiny má vlastní nakladatelství a nadaci, či několik výzkumných ústavů (pro klimatickou politiku, pro migraci, maďarsko-německý institut pro evropskou spolupráci a podobně). Předsedou správní rady nadace MCC je Balázs Orbán, státní tajemník úřadu předsedy vlády (není premiérův příbuzný), a výkonným ředitelem instituce Zoltán Szalai, germanista a šéfredaktor konzervativního týdeníku Mandiner.

Většina vyučujících MCC jsou hostující profesoři ze zahraničních univerzit, MCC má například i vlastní novinářskou školu, kterou od roku 2020 vede maďarsko-americko-německý novinář Boris Kálnoky, dlouholetý korespondent Die Welt na Blízkém východě a v Maďarsku. Jde tedy o instituci poměrně úzce spojenou s Orbánovou vládou.

Právo na ochranu hranic je podle něj dané „Bohem i přírodou a všechny argumenty jsou na naší straně, protože je to naše země, populace, historie, jazyk.

Carlson, jakož i další prominentní američtí konzervativci (novinář a spisovatel Rod Dreher, zakladatel PragerU Dennis Prager), přijeli přednášet a diskutovat na studentský festival MCC, který se koná v Ostřihomi. Carlson navíc svoji cestu pojal jako týdenní reportáž o Maďarsku. Z Maďarska každý večer vysílá svůj pořad a americké diváky seznamuje s maďarskou politikou. Také v Maďarsku natáčí dokument, jehož součástí bude i rozhovor s premiérem Orbánem.

Část tohoto rozhovoru, dohromady asi 15 minut, byla odvysílána ve čtvrtečním Tucker Carlson Tonight. Rozhovor probíhal v angličtině, v Orbánově knihovně v karmelitském klášteře v Budě.

Na záznam se můžete podívat zde:

Orbán v rozhovoru hájil svou migrační politiku z roku 2015, o niž se Carlson zjevně zajímal z důvodu situace na americko-mexické hranici (o den dříve vzal diváky vrtulníkem na trip report z maďarsko-srbské hranice), věnoval se bilaterálním vztahům mezi Maďarskem a USA i nařčení prezidenta Bidena, že je „totalitářský darebák“; vyjádřil se i ke svému vztahu s Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem, ke sjednocující se opozici nebo k nadcházejícím volbám.

Postup Maďarska v migrační krizi v roce 2015 byl podle Orbána „jediné rozumné řešení“, za nímž si nadále stojí. „Pokud někdo bez toho, aby dostal jakékoliv povolení od maďarského státu, překročí vaše hranice, musíte bránit svou zemi a říct, hoši, zastavte. Pokud chcete k nám přijít nebo přes nás přejít, existuje na to právní postup, musíme se s tím vypořádat. Ale nemůžete překročit hranice, víte, bez jakéhokoli omezení a povolení a bez jakéhokoli přispění a kontroly ze strany maďarského státu.“ Právo na ochranu hranic je podle něj dané „Bohem i přírodou a všechny argumenty jsou na naší straně, protože je to naše země, populace, historie, jazyk. Samozřejmě, když jste v nesnázích a nikdo není blíž než Maďaři, musíme být nápomocní.“

V západní společnosti je spousta lidí, miliony a miliony, kteří nesouhlasí se současným směřováním tamní politiky, která nerespektuje rodiny, je více založena na migraci, otevřené společnosti

Orbán se domnívá, že tato jejich reakce v roce 2015 vyvolala velkou vlnu nesouhlasu, zničila jeho osobní pověst a udělala z něj někoho, s kým se zachází jako s černou ovci Evropy, „s Maďarskem občas také, bohužel.“ Odpor podle Orbána plyne z toho, že „mnoho evropských zemí se rozhodlo otevřít novou kapitolu své historie“, která vychází z představy postkřesťanské a postnárodní společnosti, s nábožensky a kulturně smíšenou populací. Tento krok vnímá jako riskantní a myslí si, že každý národ má právo rozhodnout, zda se touto cestou vydat.

Na přímou otázku, jak by pojmenoval a ohodnotil dopady rozhodnutí Angely Merkelové z roku 2015 v Německu, odmítl odpovědět: „Diplomacie vyžaduje slušné chování. Bylo to jejich rozhodnutí, převzali zodpovědnost, riskovali a dostali, co si zasloužili. Je to jejich věc. Nerad bych tu nálepkoval jejich rozhodnutí a jeho důsledky. Jen trvám na tom, že Maďaři mají právo udělat tuto volbu sami pro sebe.“

Carlson připomněl, že se Orbán poprvé proslavil jako student na konci 80. let, když veřejně pohovořil proti sovětské okupaci Maďarska. Tou dobou byl pro mnohé ve Spojených státech hrdinou. V tehdejší realitě studené války byla americká vláda na jeho straně a on byl na straně americké vlády. V kampani před loňskými prezidentskými volbami v USA však kandidát Joe Biden označil Orbána za „totalitářského darebáka“. Jak si ten posun vysvětluje a jaká je jeho reakce?

Orbán mu na to odpověděl, že „prvotní reakce na takový názor tady v Maďarsku není zrovna zdvořilá. Kdo je ten člověk, že říká takové věci? Ale řekli jsme si, dobře, je to prezident Spojených států, měli bychom to brát vážně. Každopádně někdo, kdo nemluví naším jazykem, má velmi omezené znalosti o Maďarsku, a to i v posledních několika desetiletích našich životů, nám pochopitelně nerozumí.“

Západní liberálové nedokážou akceptovat, že uvnitř západní civilizace existuje národně konzervativní alternativa

Podle Orbána je to „urážka všech Maďarů“. Nicméně „protože je to prezident Spojených států, musíme být velmi zdrženliví. Musíme být velmi uctiví a musíme udělat všechno pro to, abychom mu objasnili, že nemá pravdu. Snažíme se to dělat zdvořile, protože si Američanů vážíme, respektujeme americkou demokracii, americkou kulturu.“

„Nechceme zničit naše vztahy, protože bilaterální vztahy s Američany jsou v podstatě velmi dobré. Dobře spolupracujeme na poli obrany jako spojenci v NATO. Hospodářská spolupráce je vynikající. Jste zde velkým investorem. Obchod se vyvíjí velmi dobře. Vaši investoři zde nachází nové příležitosti. Všechno je v pořádku, až na politiku, když ve Washingtonu vládnou liberálové, to je problém. Ale musíme to zvládnout, protože dobré vztahy mají hodnotu, i když je Američané dnes nevnímají tak jako dříve, musíme zachránit, co se dá.“

Podle Carlsona je zvláštní, že Joe Biden nikdy nehovořil o čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, který má podle něj na svědomí řadu vražd svých politických odpůrců, jako o totalitářském darebákovi. Proč tedy tak silná slova na adresu maďarské a polské vlády?

Podle Orbána je problém v tom, že středoevropské země dosahují ekonomických, politických, kulturních i demografických úspěchů jinou cestou, než jakou si Západ pro ně představoval: „Západní liberálové nedokážou akceptovat, že uvnitř západní civilizace existuje národně konzervativní alternativa, která je na úrovni každodenního života úspěšnější než ta liberální. To je důvod, proč nás kritizují“. Podle něj tedy kritici v podstatě „bojují za sebe, nikoli proti nám.“

Další dotaz směřoval na sjednocenou maďarskou opozici, kterou Carlson nazval „spojenectvím bývalých komunistů a antisemitů”. Překvapilo Orbána, že „americká levice fandí koalici, jejíž součástí jsou antisemité“? ptal se zjevnou narážkou na minulost Jobbiku.

Ve středoevropských zemích, které nejvíce trpěly sovětskou okupací a komunistickou diktaturou, je maďarský přístup velmi populární.

„Kdybyste se mě před několika lety zeptal, zda se může stát, že postkomunistické politické síly a antisemitská pravice vytvoří koalici a budou společně kandidovat ve volbách proti naší vládě, která je proizraelská, proamerická, pro-NATO, prozápadní, moje odpověď by zněla ne, to je nemožné. Ale nyní to mezinárodní společenství přijalo. Já chápu, že tady v Maďarsku se tyto politické strany chtějí dostat k moci co nejdříve, proto se snaží vytvořit širokou koalici proti vládní straně. Ale že to mezinárodní společenství tak snadno přijalo, to mě překvapuje. Hlavně chování Ameriky je pro mě úplně nová zkušenost.“

„Zdá se, že Maďarsko se ubírá zcela jiným směrem než zbytek kontinentu, než zbytek západního světa. Myslíte si, že za dvacet let to bude nepřekonatelná propast? Kam to povede?“ ptal se Carlson.

„Dovolte mi popsat, jak to vidím já. Vidím to tak, že ve středoevropských zemích, které nejvíce trpěly sovětskou okupací a komunistickou diktaturou, je maďarský přístup velmi populární. Pravděpodobně máme většinu ve všech těch společnostech, nejen v Polsku a Maďarsku; jsou umírněnější, mám na mysli ostatní vlády. Ale když pochopíte, co dělají, jaké jsou jejich fundamenty a motivace, tak v podstatě patří do stejné politické rodiny,“ řekl patrně i s odkazem na Česko a Slovensko (Slovinsko? Chorvatsko? Rakousko?).

Podle Orbána lze na maďarském venkově najít rodiny, které v západní Evropě „nesouhlasily s tamním vývojem a směřováním“

„V západní společnosti je spousta lidí, miliony a miliony, kteří nesouhlasí se současným směřováním tamní politiky, která nerespektuje rodiny, je více založena na migraci, otevřené společnosti, sociálních transferech a podobně. Neříkám, že politická soutěž v západoevropských společnostech skončila, protože vidím šance v klíčových zemích, v tuto chvíli v Itálii, kde je vývoj velmi otevřený. Vidím šance i v západních zemích, že jsou schopny změnit svou politiku z liberální na konzervativní nebo z liberálně levicové na křesťanskodemokratickou. Šance tu je, ale nejsme mezinárodně dobře organizovaní. Nadcházející roky budou opravdu vzrušující.“

Carlson podotkl, že v Budapešti potkal řadu Američanů, kteří se sem přistěhovali proto, že souhlasili s Orbánovými myšlenkami. Považuje Budapešť za hlavní město tohoto typu myšlení?

Podle Orbána je Budapešť jedním z hlavních měst, „neboť ostatní středoevropské země jsou také velmi konkurenceschopné a produkují velmi pěkné myšlenky a organizují taková společenství konzervativních a křesťansko-demokratických myslitelů jako my“, což vytváří jakousi středoevropskou konzervativní síť. Pokud jde o migraci, netýká se jen intelektuálů, ale i běžných lidí. „Zatím to není moc dynamické, ale existují jisté náznaky“, že by se v budoucnu mohla konat emigrace ze Západu na Východ. Podle Orbána lze na maďarském venkově najít rodiny, které v západní Evropě „nesouhlasily s tamním vývojem a směřováním“, a tak využily volného pohybu v rámci EU, pořídily si v Maďarsku druhý dům a postupně tu tráví více a více času.

„Až donedávna mělo Maďarsko, malý desetimilionový národ, dva velké spojence s jadernými zbraněmi, Spojené státy a Izrael. Byl jste pravděpodobně nejbližším Netanjahuovým spojencem v Evropě. Měl jste blízko k Donaldu Trumpovi. Oba jsou pryč,“ připomněl Carlson.

Samozřejmě, že mezinárodní levice udělá všechno, co může, a pravděpodobně ještě o něco víc, aby změnila vládu v Maďarsku.

Orbán připustil, že „v posledních letech nemáme štěstí“. Donald Trump byl „velkým přítelem Maďarska, velmi nás podporoval, a to nejen osobně, ale i politicky“. Trumpovo heslo „Amerika na prvním místě“ (America First) bylo podle Orbána „pozitivní zprávou pro střední Evropu, protože to znamenalo, že když pro Trumpa je Amerika na prvním místě, tak pro nás může být Maďarsko také na prvním místě. A na tomto základě můžeme stavět. Byla to velmi dobrá zahraniční politika, velmi účinná. A spolupracovalo se nám velmi dobře.“

„Stejné to bylo s [izraelským premiérem] Bibi Netanjahuem, který byl dobrým přítelem Maďarů,“ pokračoval Orbán. „Když byl Bibi u moci, tak vždycky investoval hodně energie do toho, aby měl dobré vztahy se středoevropskými zeměmi. Moc si toho vážíme. Ale i on prohrál a maďarské konzervativní, židovsko-křesťansko-demokratické smýšlení, ztratilo dva hlavní mezinárodní podporovatele. K moci se dostali jeho odpůrci, to je úplně nová situace pro Maďarsko, a pro mě jako pro politika je to velká výzva, jak se s tím vypořádat,“ postěžoval si.

V dubnu vás čekají volby. Obáváte se, že dojde k mezinárodnímu vměšování do voleb v Maďarsku?“ tázal se Carlson.

„Dojde k tomu. Nemáme obavy, jsme na to připraveni. Samozřejmě, že mezinárodní levice udělá všechno, co může, a pravděpodobně ještě o něco víc, aby změnila vládu v Maďarsku. Jsme si toho vědomi a jsme připraveni bojovat a ubránit se,“ odpověděl Orbán.

Nemilovaný, ale stabilní partner je lepší než nový a nejistý. Snad to Američané pochopí.

Carlson pak zašel ještě dál. Zeptal se, zda si Orbán myslí, že americké ministerstvo zahraničí pracuje proti jeho znovuzvolení.

„Myslím, že dříve či později si Američané uvědomí, že o vývoji v Maďarsku musí rozhodovat Maďaři. A i pro levicově liberální vládu Spojených států je lepší mít dobrého partnera, kterým je konzervativní křesťanský demokrat, dlouhodobě podporovaný maďarským lidem. Je lepší mít takového partnera než vládu, která je sice podporována Amerikou, dostane se k moci, ale po několika měsících prohraje a vyvolá destabilizaci a nejistotu. Nemilovaný, ale stabilní partner je lepší než nový a nejistý. Snad to Američané pochopí,“ uzavřel Orbán svou poslední a pravděpodobně nejdůležitější myšlenku, kterou chtěl milionům Američanů i svým odpůrcům ve Washingtonu sdělit.

Převzato z facebookové skupiny Co se děje v Maďarsku

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Petr Hampl

Kdo jsem Nejčtenější český sociolog. Vlastenec. Autor Prolomení hradeb, Cesty z nevolnictví a dalších knih. Výkonný ředitel České společnosti pro civilizační studia, spoluzakladatel Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže a účastník mnoha dalších nekorektních aktivit.

Napsat komentář