Okupace

Osvobození Československa Rudou armádou v čele s Ludvíkem Svobodou

Je smutné, že skuteční hrdinové mají být zapomenuti a chátra se povyšuje. Prvního května 1945 vyrazila tanková brigáda generála Janka na jihozápad. První cíl Moravský Beroun, pak Libavá Město a potom Olomouc. Následně mu vydal generálplukovník Moskalenko rozkaz:

 

„Společně se sovětskou 42.těžkou tankovou brigádou rozdrtit odpor nepřítele, pronásledovat jeho ustupující jednotky a co nejrychleji spěchat na pomoc bojující Praze, která volá o pomoc.“

U Litovle kladli fašističtí vojáci dusud organizovaný odpor. Podporovalo je několik ferdinandů, samohybných děl. Museli být rozprášeni. Pochodová osa tankové brigády pak vedla městy Moravskou Třebovou, Poličkou a Žďírcem, kde tankysty zastihl konec války. Chlapci věděli, že Prahu osvobodily tanky generálů Rybalka a Lejtušenka. Rybalkovi bojovníci nám vydatně pomáhali u Sokolova, osvobozovali Kyjev a teď jsou u nás doma, ve zlaté Praze. Proto se jede na plný plyn! Čáslav – Kutná Hora – stále na západ.

Desátého května 1945 dopoledne vjely první dva tanky 1.čs tankové brigády v SSSR se samopalníky do svobodné Prahy.

Sedmnáctého května se naše stroje rozjely na Staroměstské náměstí. Pražané si je zvědavě prohlížejí. Vidí na nich válečné šrámy. Téčka nejsou tak líbivá, naleštěná a nepoškozená jako pancéřové brigády ze západu. A Pražané vědí proč. Stroje z uralské oceli si musely cestu domů tvrdě probojovat. Nebyly v závětří jako tanky naší západní jednotky, kterým spojenci přisoudili téměř na rok úlohu hlídačů obklíčené německá armády v Dunkerque.

Ludvík Svoboda

Zdroj