Pod Andrejem Babišem se zhroutil stát

0
(0)

ECHO24/Lenka Zlámalová: Failed state, zhroucený stát. Země, kde vláda a veřejná správa neplní své základní funkce. Jde o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů. Do tohoto bodu přivedla Českou republiku vláda Andreje Babiše.

Ministerstvo zdravotnictví včera fakticky přiznalo, že jednotky intenzivní péče jsou plné a nemocnice se dostaly na hranu kolapsu. Česká republika oficiálně požádá Německo o zahraniční pomoc. Aby převzalo některé pacienty.

Tak, jak je 11. říjen 2020 a slavná tiskovka Andreje Babiše v péřové bundě v průhonické Sokolovně, kde začal shánět soukromé operátory call center od bank a telekomunikačních firem, dnem, kdy v Česku selhalo trasování nakažených, je 23. únor 2021 dnem, kdy ministr zdravotnictví oficiálně připustil přicházející kolaps nemocnic. Koordinátor nemocniční péče profesor Vladimír Černý tvrdí, že za to nemůže vláda, ale pandemie. To je ale čistý alibismus. Vláda svou naprostou neschopností a chaosem nechala věci dojít až ke kolapsu nemocnic.

Média jsou plná silných výroků o nutnosti tvrdého lockdownu. Ničeho takového ale kabinet není schopen. Kdyby vláda cokoliv zpřísnila, je to k ničemu. Lidé už to nebudou dodržovat. Drtivá většina společnosti, konkrétně 79 procent lidí, podle průzkumu agentury Ipsos pro Světovou zdravotnickou organizaci, vládě nevěří. Skóre ministerstva zdravotnictví je na tom s nedůvěrou 69 procent lidí jen o málo lépe.

Zpřísnění typu omezení pohybu není už kabinet schopný vymáhat jinak, než že by před každý dům nasadil armádu. Neschopnost vymáhat pravidla je jedním z hlavních rysů padlého státu.

Ignorování vládních restrikcí je dáno tím, že vláda lidem vůbec nic nevysvětluje. Neobtěžuje se s argumenty a daty, proč něco zavírá. Aby lidé pochopili, jaký to má smysl. Vláda Andreje Babiše se přitom se zavíráním zjevně pohybuje za hranou ústavy. Jen za poslední dva dny jí to třikrát připomenuly soudy. V pondělí prohlásil Ústavní soud za protiústavní zavření některých obchodů. Ústavní soud zarazila neschopnost a neochota vlády vysvětlit, proč svými opatřeními omezila provoz značné části maloobchodu, zatímco další část mohla na základě výjimek fungovat.

Soudci nepochopili, proč mohou být otevřeny obchody se zbraněmi, ale musí být zavřené třeba ty s oděvy. Ačkoliv nelpěli s ohledem na nouzový stav na formalitách, absenci jakéhokoliv relevantního odůvodnění opatření označili za extrém. Vláda se ke zdůvodnění neměla ani v rámci řízení před Ústavním soudem. Skutečnost, že vláda „není schopna či ochotna uvést žádné relevantní a konkrétní důvody, proč je daný zákaz nezbytný, proč nelze vystačit s méně robustními zásahy do základních práv“, je podle soudu na pováženou. Soudci přitom zmínili, že kabinet na to měl dost času. „Toto odůvodnění přitom není jen nezbytným podkladem pro přezkum prováděný Ústavním soudem, nýbrž také pro společenskou akceptaci, a tedy i legitimitu krizových opatření,“ připomněl v odůvodnění soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Ústavní soud natvrdo říká, že vláda se vůbec neobtěžuje nic vysvětlovat. Proto se nemůže divit, že to lidé nepřijímají a nevěří jí.

Včera nařídil Městský soud v Praze Gymnáziu Na Zatlance, aby okamžitě obnovilo prezenční výuku. Vyhověl tak žalobě studenta prvního ročníku, který se žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem a žádal, aby soud škole přikázal obnovit prezenční výuku tak, jak byla uskutečňována do 2. října 2020. Gymnázium od 5. října loňského roku učí studenty distančně, a to na základě opatření vlády. Student poukazoval na to, že tento způsob výuky školský zákon nezná a že nemůže nahradit výuku prezenční. Zároveň namítal, že distanční vzdělání je v rozporu s rámcovým vzdělávacím programem.

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář