Ukrajina, migrace a cizí zájmy

4.9
(18)

Petr Hampl: Rusové bojují proti Ukrajincům. Turci hájí vlastní zájmy a Američani zase úplně jiné. Takových zkratek jsou plná média a jsou jich plné hospodské diskuze. Pro podrobnější analytické myšlení jsou ale jen obtížně použitelné. Počítají totiž s tím, že existuje nějaký společný zájem, který spojuje veškeré obyvatelstvo. Jinak bychom stáli před otázkou, čí zájem vlastně máme na mysli. Prezidenta a jeho rodiny? Obchodníků se zbraněmi? Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel velkých měst? Někoho úplně jiného. Nesmíme totiž zapomínat, že ty zájmy mohou jít navzájem proti sobě.

Třeba současná Ukrajina. Fráze o tom, že Ukrajinci brání svou zemi proti agresorům a bojují proti novému Hitlerovi, ty se hodí na plakáty a do předvolebních vystoupení, a do mnoha dalších situací, kde je důležité frázi opakovat s patřičným patosem, a v žádném případě se neptat, co znamená.

Je důležité frázi opakovat s patřičným patosem, a v žádném případě se neptat, co znamená.

Kdybychom tu všetečnou otázku položili, rychle bychom viděli, že Ukrajinci bojují za dva požadavky.

Za prvé. Za právo mít na svém území rakety NATO s jadernými hlavicemi.

Za druhé. Bojují za právo „vyčistit“ některé regiony od rusky mluvícího obyvatelstva, ať už by ti obyvatelé byli odsunuti nebo vyvražděni. Vzhledem k tomu, že Ukrajina trpí nedostatkem obyvatel, zůstanou ty regiony pusté nebo budou osídleny třeba migranty z přelidněných afrických zemí.

Na první pohled je vidět, že to jaksi vůbec nesouvisí s životem normálního člověka. Kdyby ti lidé bojovali za to, aby mohli mluvit svým jazykem, aby nemuseli platit zničující daně, aby podniky nebyly rozdány cizincům, aby měli více osobní svobody – bylo by logické a správné, že brání svou zemi. Ale nic takového v sázce není. Možná je takový mediální dojem, ale rusko-ukrajinská válka se bojuje o rakety a rusky mluvící obyvatele.

Je jasné a logické, že kdyby šlo jen o tyto lidi, měla by být válka co nejrychleji ukončena bez ohledu na výsledek.

Jenže pozor! Tak je možné definovat zájem jen určité části populace. A existuje i další velká skupina. To jsou Ukrajinci žijící na Západě a také mladí vysokoškoláci žijící ve velkých městech, kteří se na Západ chystají. Z jejich pohledu je to přesně naopak. Čím delší válka, čím více obětí a čím zničenější země, tím lépe. Oni sami v ní žít nebudou a na Západě mohou počítat s určitou solidaritou. Se solidaritou tím větší, čím bude Ukrajina zničenější. Pochopitelně pak nikdo nemůže chtít, aby se vraceli domů.

…mohou počítat s určitou solidaritou. Se solidaritou tím větší, čím bude Ukrajina zničenější.

Prezident Zelenský je v tomto ohledu typickým představitelem zahraničních Ukrajinců. Mluví dobře anglicky, pohybuje se v prostřední nadnárodní smetánky a jeho dosavadní kroky mu zajistily doživotní postavení srovnatelné s dalajlámou. Že ty stejné kroky taky nesmírně zvýšily utrpení ukrajinského lidu, to nikdo neřeší. Rozhodně to neřeší světová média ani západní státníci.

A ještě něco může hrát roli. Část finančních ruských finančních rezerv, které byly zabaveny. Kdo je dostane? Jak se rozdělí? Víme, že představitelé ukrajinského státu se už aktivně hlásí, a můžeme si být téměř jisti, že k lidem se ty peníze nedostanou. Kteří oligarchové si je rozdělí? Kolik z toho zbyde na politiky? Jedná se o největší poklad za posledních několik set let. To už je velmi pádný důvod nechat vojáky umírat.

Zájmy ukrajinské emigrace se tak perfektně doplňují se zájmy západních zbrojařů a bank. Čímž rozhodně netvrdím, že si ten společný zájem uvědomují, a že spolupracují vědomě. Nicméně přesto symbióza funguje.

Pro nás je mnohem zajímavější otázka, zda v českých zemích existuje nějaká větší společenská skupina, jejíž zájmy jsou slučitelné s politikou Fialovy vlády.

Je dobré si všimnout, že není podobného rozporu na ruské straně. Rozhodně je v zájmu většiny obyvatel Ruska ukončit válku co nejrychleji. Ukončit válku, kvůli které chudnou, místo možná i hladovějí, ve které umírají jejich synové a bratři a během které také přicházejí o svobodu. Jenže je otázka, co by pádem Putinova režimu získali. Je tu varovné memento proamerického Jelcinova režimu, kdy Rusové trpěli srovnatelně jako za Stalina, ale nedostali za to ani vítězství ani rychlou modernizaci země. Dostali jen spálenou zemi. Bylo by to za příštího proamerického prezidenta lepší? Nikdo to neví, ale západ rozhodně nevydává signály, že by chtěl být napodruhé přátelštější. Plošné sankce, šikanování všech, kdo jsou ruského původu, zákazy hudby ruských skladatelů, otevřená podpora zabíjení ruských civilistů… i kdyby to byly jen jednotlivé případy, určitý dojem je tím vytvořen a zdá se, že z pohledu ruského obyvatelstva je racionálnější podržet Putinův režim a smířit se s umíráním než riskovat dalšího Jelcina.

Z pohledu Rusů žijících v cizině je to ovšem naopak, těm by pád Putinova režimu pomohl. Prodlužování války jim ovšem nic nepřinese (na rozdíl od ukrajinských kolegů).

Nicméně nechť Rusové řeší ruské spory a Ukrajinci ukrajinské spory. Pro nás je mnohem zajímavější otázka, zda v českých zemích existuje nějaká větší společenská skupina, jejíž zájmy jsou slučitelné s politikou Fialovy vlády.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 4.9 / 5. Vote count: 18

Zatím nehodnoceno, budete prvním