Svět podle lepšolidí

Ve 2015 byli všichni Syřané, letos budou Afghánci

Jitka Moody: Vzpomínám si na článek z roku 2015 s rozhovorem ZDE, kde Anna Smigielska z Frontexu popisuje, jak probíhalo v Řecku zpovídání migrantů. Každý pátý lže o své národnosti, a to jsou čísla těch, které usvědčili jen u krátkého rozhovoru.

Annina práce je právě ono interview nově příchozích do Řecka. Nemá ale vyslechnout, odkud jsou, ale zjistit to. Ona na nebohé duše, snažící se stůj co stůj dostat do Evropy, nijak nenasazuje. Poměrně prakticky sděluje, s čím se už několik měsíců denodenně potkává a jsou to perly.

Popisuje, jak velké množství z nich dorazí bez dokladů, či s falešnými doklady. Říká, že hodně migrantů si u pašeráků lidí připlácí za správné otázky a odpovědi, které právě Anna a její kolegové kladou.

Nic z toho není překvapivé, vlastně bych osobně čekala, že to číslo o lživé deklaraci národnosti bude hodně podsazené. Pročítala jsem si pak i diskuze pod článkem, kde si můžete udělat jasnou představu o postoji běžných Britů k záležitosti migrantů.

„Spíš to bude víc jak 3 z 5, kdo lže. Jeden z pěti, to je ten, co lže špatně.“

Asi tak.

Anna říká, že někteří migranti se dožadují, aby byli tázáni na to, co mají nacvičené. Někteří tak například chtějí, aby jim byly ukazovány obrázky bankovek ze států, odkud říkají, že přišli, protože zrovna na tohle se připravili, to si zapamatovali. Jak přijdou k tomu, že jim kladou docela jiné otázky, než co si koupili, že.

Někteří ve frontě zpovídají ty před sebou a následně pak kopírují doslova a do písmene jejich odpovědi tomu samému úředníkovi. S tím si ale snadno lidé z Frontexu poradí, když se ptají na podrobnosti a nebohého migranta tak zaskočí nepřipraveného. Jak nefér.

Stalo se prý, že tam bylo ve frontě 20 chlápků z Maroka a prvních pět ve frontě tvrdilo, že jsou ze Sýrie.

„Ale poté, co všech pět nakonec byli odhaleni, zbytek kapituloval a přiznal, že jsou z Maroka, když viděli, že tahle taktika nezabrala.“

Někteří se snaží přidat k rodině nebo samotné ženě ze Sýrie či Iráku a přesvědčit je či uplatit, aby řekli, že on je také ze Sýrie či Iráku. Prozradí je ale řeč těla, kdy je jasné, že tihle nebudou manželé nebo blízcí příbuzní.

To byla doba, kdy Merkelová do Německa pozvala všechny Syřany a pak také hodně velkou šanci na úspěšnou žádost o azyl měli Afghánci.

A má nejoblíbenější:

Týpek černý jako bota docela vážně přišel s tím, že je ze Sýrie. Sýřani jsou přitom bílí a mají často světlé oči.

„Ale nemluvíš arabsky,“ povídá mu Anna, „a upřímně, ani nevypadáš jako Syřan.“

Jenže on si trvá na svém a nějakou chvíli se nemůžou pohnout z místa.

Nakonec mu úřednice Frontexu řekla, že musí vážně říct, že je z jiného státu, než ze Sýrie.

„OK,“ odpověděl moudře. „Jsem z Afghánistánu.“

Nakonec z něj teda vylezlo, že je z Haiti, ale uznejte, nebylo by to vážně k smíchu, kdyby to vlastně nebylo celé tak zoufale k pláči?

Dnes je rok 2021. Po ostudné kapitulaci USA v Afghánistánu, kdy vojáci za noci prchli jako kojoti a nechali za sebou zbraně, včetně tanků nebo letadel, tak to stáhli ocas před Talibánem. Ani se nedá říct, že Talibán rychle postupoval a dobyl Afghánistán. Talibán jen vyskočil z děr a byl všude.

Evropu čeká další mohutná migrační vlna. A je úplně jedno jak moc se to jednotlivým zemím Unie nelíbí, protože vůči vlastním neziskovkám a vítačům vůbec nic nezmůžou. Jestli přijdou, jakože přijdou, zase je všechny přijmou státy jako Německo, Švédsko, Francie a Británie. Ostrovní stát už přímo řekl, že vezmou Afghánce, a to i ty bez dokladů.

Každý bude Afghánec. I ti z Afriky.

Zase budou lhát.

Zase bude všem 17 a všichni do jednoho budou mladí chlapi v bojovém věku, dobře živení a osvalení a přesto budou kňourat o tom, jak jim u nich doma chtějí ublížit. Nějaká Anna je vyslechne, bude mít jasno v tom, jak lžou, ale prd s tím zmůže.

Přijdou. Budou se dožadovat toho, co máme my.

A rozum a pud sebezáchovy nám říká, že my jim to nesmíme dát.

Zdroj