Kolektivní inteligence při hodnocení neznámého rizika

0
(0)

Vidlák: Dneska si krátce odskočíme ke koronaviru. Chtěl bych vás upozornit na jeden zajímavý jev, který se teď vyskytuje prakticky ve všech zemích, kde se očkuje proti covidu a kde běží všechny ty vládní kampaně, aby lidi udělali za pandemií tečku, že vakcinace je jediný způsob jak epidemii ukončit a nemá jinou alternativu.

Zároveň v těch stejných zemích probíhají celkem masové protesty proti očkování, spousta lidí se naočkovat nenechává, dokonce ani ti ne, co jsou přímo v ohrožených skupinách, v leckterých kruzích je debata na toto téma poměrně vyhrocená a s mým bratrem jsme se shodli, že jsme jedni z mála v obou táborech, kteří jsou schopni spolu vést na téma očkování inteligentní debatu, aniž bychom se hned obvinili ze zrady.

Ano, můj bratr se očkovat nenechal, já naopak ano. A vrcholem paradoxu je, že jsem zde na Kydech v průběhu epidemie mnohokrát argumentoval nutností opatření, protože nechci nakazit své rodiče, kteří jsou už poměrně staří a jsou průběhem nemoci značně ohrožení… a můj tatínek se také nemíní naočkovat. Vlastně jsem se za opatření ze svého osobního hlediska zasazoval úplně zbytečně.

Prosím všimněte si, že téměř ve všech státech má očkování zhruba tento průběh – zařídí se dostatek vakcín, otevřou se očkovací centra, od prvního dne kolabují systémy pro registraci, tak velký je nával. Postupně se očkování umožňuje stále mladším ročníkům a zároveň zájem stále klesá a klesá a jakmile se proočkuje zhruba polovina populace, další očkovanci přibývají už jen velice zvolna.

Tohle platí pro nás, Británii, tohle platí pro Izrael i další země. Proočkovat první půlku populace je spíše otázkou logistickou a technickou a proočkovat druhou půlku, to je už mnohem více otázka propagandy, PR kampaní, soutěží o tenisky, a různého “vyhrožování”, že to bude povinné, že vás bez toho vyhodí z práce a podobně. Zřejmě se u nás dopracujeme zhruba k těm 70% proočkovaných, ale zájem a nadšení trval jen do půlky. Zbytek to učiní otráveně a nebo pod nátlakem.

Není to jen u nás, takhle to mají víceméně všude a je jedno, jestli se jedná o anglosaskou Británii, zámořské USA, spořádané Německo, Orbánovské Maďarsko, Izrael a nebo Českou republiku. Rozdílné systémy, rozdílný přístup lidí, rozdílná průměrná inteligence, rozdílná životní úroveň, rozdílný tlak médií i rozdílný přístup k vládě. Orbán také tvrdí, že očkování bude muset být povinné… Ale výsledek je víceméně stejný. Polovina populace se naočkovat nechává ráda a dobrovolně, druhá polovina se zdráhá a odmítá to.

Vidlácky bych si myslel, že se tady projevují síly, které máme evolučně hluboko v sobě, které jsou starší než veškerá inteligence, starší než Homo sapiens, starší než veškerá náboženství, civilizace, starší než zemědělství. Dlouhá tisíciletí totiž lidská společnost neměla žádné možnosti jak hodnotit rizika spojená se životem. Měli nějaký přírodní instinkt, ale žádnou vědu. Neznali logiku, možná ještě ani pořádně nemluvili. Ale museli činit rozhodnutí, která byla pro jejich přežití zásadní a mezi nimi byla i rozhodnutí, která dělali poprvé. Setkávali se s novými a neznámými věcmi a jevy. A nebude náhoda, že darwinovsky byly nejúspěšnější ty tlupy, které se v případě takového nového rizika rozdělily napůl. Tak totiž bylo zaručeno, že alespoň jedna polovina přežila. Ty tlupy, které se chovaly stádně a šli všichni sborem za tím prvním volem, tak ti sice někdy udělali dobré rozhodnutí a přežili všichni, ale první špatné rozhodnutí je také všechny zabilo.

Je to sice kruté, ale zcela v souladu s přírodou, že nakonec zůstaly ty geny, které se chovaly inteligentně. Ne jako jednotlivci, ale jako společenství. Vydržely geny, které sice měly velké ztráty, ale druhá půlka přežila.

Svým způsobem se tak chováme i teď. Vědci nás nepřesvědčili, že je nová nevyzkoušená vakcína bezpečná. Stejně tak nás nepřesvědčili chřipečkáři, že virus je neškodný. Média nás nepřesvědčila, že nám říkají pravdu a vlády nás nepřesvědčily, že konají v zájmu našeho dobra. Velké firmy nás nepřesvědčily, že to s námi myslí dobře a naši sousedé nám nadávají za naše rozhodnutí a obviňují nás ze zrady ve jménu očkování či ve jménu neočkování.

Je evolučně zcela logické, že se zachováme v souladu se starými instinkty a zapůsobí naše geny, které jsme získali v době, kdy ještě neexistoval doktor a možná ani šaman. Rozdělili jsme se. Neumíme posoudit míru rizika. Není nikdo, kdo by nás přesvědčil, není nikdo, kdo by měl dostatečně přesvědčivé argumenty. A tak děláme obojí. Dělíme se půl na půl. Ať to dopadne jakkoliv, jedna půlka přežije.

Vlastně to funguje i v malé míře. Já očkovaný jsem, brácha není. Ať to dopadne jakkoliv, jeden z nás ponese vidlácké geny dál. Podle mě teď nesledujeme ani tak národní rozkol, jako spíše kolektivně inteligentní jednání v situaci se kterou jsme se potkali vesměs poprvé. Rozdělujeme riziko. Děláme to dobrovolně, s nadšením a vlastně rádi. Dělíme se, protože bude lepší, když přežije alespoň polovina národa, než kdyby v důsledku nějaké chyby zahynuli všichni.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář