Předvýbušné střípky

0
(0)

Tak nám jede třetí týden totálního lockdownu provedeného českým způsobem. Proto to není ani lockdown, ani totální a bohužel, ani třetí týden… Myslím, že přišel čas ona tvrdá opatření prokydat a pokusit se v tom nají nějaké poučení pro příště.

A začal bych jedním příkladem ze své praxe skladování obilí.

Na silech se používá vzduchotechnika. Při přesunu obilí vzniká poměrně velké množství prachu, přičemž ten prach je v podstatě mouka a mouka jak známo při správné koncentraci se vzduchem vybuchuje ještě lépe a radostněji než uhlí. Proto se musejí všechny dopravníky odsávat, prach se pak odlučuje, shraňuje a prodává. Ano, z obilí se zužitkuje i obilný prach.

Všechna vzduchotechnika má samozřejmě svojí omezenou životnost. Obilí i prach jsou značně abrazivní a postupně probijí i pevnou ocel bezešvých trubek. Ventilátory i potrubí – všechno po pár letech odejde a musí být vyměněno. Každý rok měním nějakou stovku metrů potrubí a několik ventilátorů. Už dávno jsem se naučil, jak vypadá takový konec životnosti potrubí. Nejprve s objeví první dírka, kterou se začíná vyfukovat obilný prach do okolí. Obsluha to poměrně brzo zjistí, do dírky foukne montážní pěnu a všechno je v pořádku. Postupně se objevují další dírky, které obsluha pravidelně ucpává a nakonec se dírky objevují téměř každý den. V té době mám už zpravidla objednané nové trubky a jen čekáme, kdy přijdou, aby se dala provést výměna. Mezitím ale silo dále jede a už se nám stalo, že na jedné straně potrubí jsme dírku zadělali a na druhé straně se objevila. Než jsme zadělali tu další, objevila se jiná a nakonec ať jsme dělali, co jsme dělali, pořád někde bylo místo, kudy se vířil prach a dělal nám nebezpečnou atmosféru čekající na nějakou jiskru. V té chvíli se nedalo nic dělat, prostě jsme práci s obilím museli zastavit a počkat na výměnu.

Kdybychom pokračovali, nejspíš by se nestalo nic, ale nebezpečí nějaké jiskry prostě reálně existovalo a my si nemohli dovolit ho ignorovat.

Mám pocit, že s koronavirem jsme v podobné situaci.

Situace začíná být výbušná a já fakt nejsem chřipečkář a fakt si myslím, že nákažlivost nejvíc ovlivňují sociální kontakty. Ale… už to trvá dlouho a žádné opatření nevydrží. Je to jako s tou trubkou. První díra se zalepí a dlouho se nic neděje, ale jak čas plyne, díry jsou stále častější a v jednu chvíli je jich už tolik, že přes všechnu snahu máme zaděláno na průser.

Všimněte si prosím, že na začátku tohoto lockdownu před třemi týdny došlo takřka okamžitě k poklesu počtu nakažených. V ulicích byli policajti, objevily se kontroly na silnicích a na chvíli to asi zabralo. Policajti mě při pracovních cestách stavěli takřka pořád. Minulý týden už zlaxněli. Už začali mít svá pevná stanoviště se zázemím nějaké té benzínky, kontroly byly stále řidší a teď… teď už je vidím častěji v hloučku probírat nejnovější drby, než že by kontrolovali. A to pozor – mluvíme o uniformovaných mužích v systému, který z principu musí umět pracovat s morálkou mužstva. Ani tady už to nefunguje, jak to má potom fungovat u demoralizované veřejnosti, kde někteří už víc jak půl roku dodržují opatření a druzí na to ostentativně kašlou, takže nakonec každé opatření zabere na týden – vyhlásí se něco nového, ale vliv už to má jen na morálku. Člověk opět na chvíli uvěří, že brzy už bude líp… prvek očekávání následuje prvek zklamání.

Myslím, že na současné situaci je to zřetelně vidět. První týden se to celkem dodržovalo, druhý týden už méně a teď už to vypadá zase jako před omezením pohybu. Všichni už zase zapluli do běžného života, který obsahuje návštěvy, domácí popíjení a sociální kontakty. Nelze jinak. I ti největší alarmisté toho mají plné zuby,

Na druhou stranu pak vidíte, že mediálně pokryté jsou vlastně jen ty případy, které epidemiologicky nemají skoro žádnou váhu. Policie zaklekne na člověka bez roušky kolem kterého široko daleko nikdo není. Pak se perou před dětmi, řeší se to až na ministerstvu a z té celé symboliky epidemie a symboliky poslušnosti a neposlušnosti úplně vypadne to důležité – že osamělý člověk v prázdné ulici nikoho fakt nenakazí i když nemá roušku.

Blatný zároveň přichází o poslední zbytky kreditu tím, že nechce mít výjimky a tak požaduje, aby se rouška nosila i tam, kde je zcela bezvýznamná. A pak si poslechnete jeho projev při nástupu do funkce, kdy halasně říkal, že od něj neuslyšíme slovo “přitvrdit”. Jak jsme se mohli mít, kdyby v listopadu nerozvolňoval? Možná tohle všechno nemuselo nastat. Jako by Blatnému chodil každý měsíc tučný šek od Bartoše, aby hlavně vydržel ještě chvíli dělat kraviny.

Sakra, já vím že existuje i nějaká symbolika, že není všechno jen striktně technická záležitost. Ale pamatujete loni zjara, kdy lidi šli na procházku a roušku si nasazovali, když se měli s někým potkat? Pak ji zase sundali. To bylo podstatně snesitelnější než striktní nařízení o tom, že venku budeme nosit respirátor i když není nikdo kolem. Proč? Protože Blatný nechce výjimky… Proč je nechce? Protože se mu to dávno vymklo z ruky, myslel si, jak levou zadní bude lepší než Prymula a teď už je stejně tragický jako Adam Vojtěch. Ne, je horší.

A rovnou říkám, že jestli má policie za povinnost zaklekávat na ty, kteří venku nemají roušku a s nikým se neobjímají, tak zcela určitě nemají čas zjišťovat, jak se chlastá po garážích. Což je epidemiologicky asi jen tisíckrát významnější.

Stále častěji jsem také svědkem konfliktů. Není to tak dávno, co lidi před obchodem natáhli roušku nebo respirátor a šli nakoupit. Fungovalo to, nákazy z obchodů byly bezvýznamné. Teď skoro denně sleduju nějaký konflikt mezi ochrankou a nějakým antirouškařem. Samozřejmě je to takový konflikt přesně počesku. Důchodce z ochranky se rozčiluje, proč chlap nemá pořádně nasazený respirátor a nosí ho pod nosem. Chlap na něj řve, že se nebude omezovat… že není žádná ovce. Ale samozřejmě respirátorek má, co kdyby se objevila policie. To je nejlepší protest a odpor přerušit a pokračovat v něm až uniformovaní muži zase zmizí. Na důchodce z ochranky, to si ještě troufne. Na policajta už ne. V tomto ohledu mám větší respekt k Volnému a Klausovi, kteří alespoň nechytračí a když už dělají odboj, tak alespoň naplno a se všemi důsledky. (Především s důsledky na preference Pirátů)

Zkrátka a dobře, opatření vydržela týden docela obstojně, pak druhý týden už jen ležérně a teď už zbyl jen vztek, že to stejně nemělo žádný význam, že další pokles nákaz se v podstatě nekoná a pravdu má i velekněz svědků covidových Prymula, když říká, že lockdowny už stejně nezaberou, protože není morálka na jejich dodržování.

Mám z toho všeho pocit, že se nám tu právě krásně míchá výbušné prostředí. V trubce se dělají díry rychleji, než je vláda dokáže zadělávat. Ne, nemusí se stát vůbec nic, ale třaskavá směs tu už je. Pokud ji nikdo neodpálí, bude všechno v pořádku. Ale jsme v situaci, kdy ta výbušnost už nejde odstranit žádným opatřením. Už tu prostě je a teď jde jen o to, zda a jak to bude zapáleno.

Už si dovedu reálně představit situaci, že v nějakém pražském hytlermarketu uvidí lidi nějaký koflikt mezi nějakým blbem z ochranky a nějakým blbem bez respirátoru, někdo tam pronese nějakou nečekaně upřímnou řeč a … všichni si sundají respirátory. Ochranka tři lidi odvede, pak jim dojde prostor. Pak přijede policie, odvede dalších deset lidi, pak jim dojdou cely a bude u toho nějaký vhodný reportér a druhý den si lidi sundají roušky všude. A co vláda udělá? Nic. Jak se to stane masovou záležitostí, neudělají ani ň.

Samozřejmě to pak bude mít další důsledky – asi se naštvou doktoři a sestřičky… ale já tu nemluvím o rebélii která něco vyřeší a stane se lokomotivou dějin. Mluvím o výbuchu a ten prostě nadělá škody i tam, kde byste je nečekali.

Pokud mě čte někdo na vládě, zkuste Andrejkovi nějak opatrně říci, že to musí začít dělat jinak. Že současná strategie selhává stále více. Že nejspíš nebude moci příští týden mluvit o pozvolném uvolnění, ale naopak, že to takhle bude pokračovat dál. Je nejvyšší čas obětovat Blatného. A je nejvyšší čas přistoupit k proticovidové strategii odjinud. Je stále zřejmější, že vláda sice dovede opatření vyhlašovat, ale nedovede si jejich plnění vynutit. Policajty už využili všechny a k ničemu to nebylo. I ten zavírač Prymula už říká, že další zavírání nemá smysl a nikam nepovede. Jako všechny cesty vedou do Říma, tak všechny snahy někdy vedou do prdele. To neříkám jako nějakou andrejkovu obžalobu a vinu zároveň. Jen konstatuji, že strategie omezení a zákazů se definitivně vyčerpala. Už není co zavírat. Covidu to stejně nezabrání.

Ano mohli bychom zavírat zemi počínsku, ale na to nemáme ani disciplinované obyvatelstvo, ani dost velké branné síly. Zato máme nadkritické množství rejpalů a s nimi nadkritické množství pacientů. Vláda by si toho měla být vědoma a jít na to úplně jinak.

Kdybych byl na Adrejkově místě já, vrátil bych se k rouškám v obchodech a MHD a místo testování bych zavedl měření teploty. A to i při vstupu do autobusu nebo metra a všude do práce. A kdo má zvýšenou teplotu, okamžitě poslat domů. A nic víc. Jednak by to nebylo tak obtěžující. Měření teploty nedusí. Teploměry už Čína vyrábí ve velkém, nebyl by problém je rychle koupit a dovézt. Nebudou o nic dražší než ty miliony testů co se dají oblbnout trochou coca-coly. A vychytávalo by to možná víc nakažených než celé testování.

A otevřel bych všechny obchody za dodržení počtu lidí na plochu…

Někdy už začínám mít dojem, že lidi opatření nedodržují vysloveně proto, že je to sere. Ne že by nemohli, nebo že by nevěřili v covid. Prostě jen proto, že jim to říká vláda a že to trvá dlouho. To nám tu dělá to výbušné prostředí. A pokud k výbuchu dojde, budou škody ještě mnohem větší. Je zapotřebí to dělat jinak. Nejde ani o to, jestli to bude lepší. Je třeba za každou cenu odvrátit výbušnou situaci. Na jaře se z nasazené roušky stal symbol odpovědnosti. Vláda riskuje, že sundání a nenošení roušky se stane podobným symbolem. Je zapotřebí vypnout ventilátor. Já vím, že to neřeší situaci, ale pokud nám to tu vybouchne, bude to ještě násobně horší.

Když za války vojáci ztráceli morálku, bylo možné největší rebely pověsit nebo postřílet. Ale těm milionům dalších se musely dát nějaké úlevy. Situace u nás je zralá právě na něco takového. Je třeba udělat změny. Začal bych odvoláním Blatného. Jeho způsob boje s pandemií se vyčerpal. Je třeba jít na to jinak. Možná ne lépe, možná dokonce i hůře. Ale je zapotřebí trochu povzbudit morálku. Pokud dojde na nějaký spontánní odpor proti vládě, budou škody mnohem větší. A já už si teď dovedu takový spontánní odpor představit v praxi. Přibližujeme se mu.

V mém okolí se respirátoru už neřekne jinak než repizdátor.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář