Domácí

V boji o Českou televizi to jiskří

Jindřich Kulhavý: O prohnilosti nejvýznamnějšího české média, tedy České televizi, již dlouho není pochyb. To, kam ji dovedl v neobjektivitě vysílání ředitel Dvořák, je víceméně ukázkou toho, jak funguje stát ve státu. Je s podivem, jaký vztah mají k televizi naše polické strany a jak některé dokážou ovlivnit její politizaci, zatím co jiné jí nedokážou zabránit. Česká televize dlouhodobě působí na mínění našich spoluobčanů, a především ve směru politického se rozhodování například před volbami patří k naprosto rozhodujícím médiím názorově určujícím budoucí rozhodnutí velké části voličů. Jde tak o mocenský nástroj, který v rukách managmentu může mít podstatný vliv na dění u nás.

Dlouhodobá kritika poměrů v ČT zaznívá především z pravicové části našeho politického spektra. Tedy pokud za pravici nepovažujeme Top09, která má dlouhodobě s touto organizací, kterou si de facto zprivatizoval její ředitel Petr Dvořák, dobré a nadstandardní vztahy. Přestože jde o státem financovanou firmu, a to i včetně díky nám, kteří musíme ze zákona odvádět tzv. televizní a rozhlasové poplatky, přičemž ty rozhlasové jdou pro změnu do Českého rozhlasu a obě tyto instituce mají daleko k apolitickému a nestrannému vysílání, finanční toky jsou naprosto neprůhledné. Je těžko možné posoudit, kolik lidí ještě Český rozhlas poslouchá, ale podobně, jako u ČT, už to zdaleka není jasná většina národa a i ti, kteří zůstali věrní, mohou patřit k příznivcům kterékoliv politické strany.  Bohužel situace ve zpravodajství a komentářích plynoucích z obou institucí jsou výrazně tendenční a preferují jen některé subjekty.

Přiznejme si, že Česká televize je součástí naší kultury po dlouhou dobu. Dosud lze některé její programy a pořady vnímat pozitivně, byť skladba je často opřena o bohatý archív a opakování starších záležitostí. V zajímavosti vede ČT2, která má v jistém směru skutečně své dobré postavení a je u lidí oblíbená. Také ČT Sport byla po dlouhou dobu nedílnou součástí života lidí sledujících sportovní dění, ale momentálně ji v oblasti atraktivních přenosů převálcovali jiné stanice a na ČT často paběrkují nebo se zabývají méně sledovanými odvětvími, byť i ta potřebují mediální podporu. Nicméně je ČT Sport stále pozitivně vnímanou stanicí. ČT1 se ve zpravodajstvích slučuje s tragickou ČT24, což jí činí pro mnohé nekoukatelnou a v umělecké tvorbě se často vrací do archívu, nových věcí není tolik, kolik by divák za své odvedené poplatky očekával. ČT D lze považovat za indoktrinací prosáklý dětský kanál a občas ani dospělý člověk nechápe, kde na některé myšlenky autoři pořadů mohli přijít. Někdy si vedení ČT D říká slušně řečeno o přesdržku. Omlouváme se, ale zkušenosti rodičů jsou občas alarmující.

ČT24 je poté tlampač prounijního liberalismu a k objektivitě má stejně daleko, jako Evropská komise k realitě života. Už dlouho lze vnímat jednostranné zaměření diskusních pořadů, nulovou nestrannost a naprostou ignoraci reality a faktů nehodících se do modelu vysílání připravovaného týmem podřízeným Petrovi Dvořákovi. V poslední době to bylo nejvíce vnímatelné v době amerických prezidentských voleb, dále v průběhu koronavirové ,,pandemie“ a ovlivňování politického života u nás, kdy jsou někteří politici ignorováni a jiní neustále zváni do vysílání. Česká televize zkresleně informuje o dění ve světě a jak už jsme uvedli, naplňuje představy vedení Evropské unie a proliberálních politiků.

ČT je však také obrovským ekonomickým kolosem, jehož financování budí rozpaky a dohled nad ním nemá nikdo pořádně pod kontrolou. Takže lze tohoto molocha považovat i za pračku peněz nebývalého rozsahu, přičemž profitovat na ní může nejen nejužší managment, tak i někteří ,,investoři“. Což je jeden z důvodů, proč tolik pochybujeme o opodstatněnosti televizních poplatků, které by navíc Dvořák chtěl navýšit. Ředitel ČT si navíc vlastním protiprávním podnikáním rozšiřuje prostor pro vyvádění peněz, zároveň se dostal do evidentního střetu zájmů. Na tuto situaci upozornila nejnovější členka Rady ČT Lipovská a okamžitě se do dostala pod palbu média a zpřízněných politiků. Došlo to až tak daleko, že na poslední jednání Rady musela mít policejní doprovod. O celé této aféře se více dozvíte ve sdíleném videu, na které máte odkaz níže.

Situaci kolem Petra Dvořáka a ČT budeme nadále sledovat. Jisté však je, že se z této organizace už dávno stala propagační stanice s jednosměrným zpravodajským zaměřením. Jestliže před rokem 1989 šlo o propagaci socialismu a vedoucí úlohy KSČ, nyní je to liberalismus, eurohujerství a nenávist ke skutečné demokracii, pravicové politice a Rusku. To má k objektivitě skutečně daleko.

Zdroj