Z jiné strany…

Vidlák: Krátký koronavirový úvodník: Pamatujete, jak jsme někdy o víkendu řešili, že Babiš začíná s vysáváním programu Volného bloku, protože na pondělí avizoval nějaké to další rozvolnění opatření na které mělo dojít po jednání vlády?  Nic z toho nebylo. Jednak informace o ohlášeném rozvolnění v podstatě „unikla“ a nikdo jí nepotvrdil a jednak podle mě na vládě už věděli, že dojde na větší nárůst případů, který se objevil včera. Jak známe Andreje, v takovém případě se „nebude pouštět do žádných větších akcí“.  Inu má ještě týden čas. Ale vzhledem k očekávatelným volebním preferencím bych nevylučoval, že ho ta obezřetnost bude po volbách mrzet.  Že právě tohle může být v dobrém i zlém ten jeden rozhodující hlas. 

To neříkám, abych se Andrejovi vysmál, ale spíš se snažím demonstrovat jak pluje mezi Skyllou a Charybdou. 

A teď už dnešní text: 

Už nějakou dobu upozorňuji na to, že v předvolební debatě a ani v kampani se kromě hysterických výkřiků vůbec neobjevují témata, která se na nás valí. Kromě toho, že za všechno může Babiš jsem vlastně od žádného kandidáta neslyšel ani hloupý či nesmyslný rozbor toho, proč materiály zdražily i o 100%. Neslyšel jsem ani mylnou či chybnou informaci o tom, kde se to bere a co se s tím dá dělat. Neslyšel jsem od žádného politika ani jeden uhozený rozbor, jak řešit nedostatek elektriky a růst její ceny.

Emisní povolenky, propojení české ekonomiky směrem do Dojčlandu, vlastnická struktura našich průmyslových tahounů, rozložení dodavatelských řetězců, přístup k energetice, nějaká infromace o tom, kterak teď teče ropa a plyn ruskými trubkami, stav zásob našich zemědělských komodit, to všechno je zcela a naprosté tabu. Vyhýbají se tomu všichni, protože to hrozí politickým průšvihem už předem. 

Já se tomu na druhou stranu nedivím –  proč něco tak složitého vyprávět ignorantům u televize, kteří neudrží pozornost pět minut a jsou schopni si zapamatovat možná nějaký výkřik nebo virál nebo mem (já ani vlastně nevím, co přesně to je). Všichni marketéři přece vědí, že jde o co nejjednodušší heslo, které zarezonuje a zlidoví a to pak vyrábí voličské hlasy. Tomu všemu rozumím. 

Ale na druhou stranu… stále více mám pocit, že letošní předvolební kampaň je zase jednou příprava na minulou válku.

Já poměrně hodně přeháním, když píšu o přípravách na katastrofu. To proto, že jsem na tu soběstačnost vysazený, mám to jako koníčka i kus života, opravdu vím co obnáší si vypěstovat potraviny uskladnit je a zakonzervovat. Opravdu vím něco o tom, jaké to je pracovat s vlastní studnou, co člověk potřebuje k práci, aby se na tom neudřel. Když deset let života strávíte učením se soběstačnosti, tak pak soběstačnost  vidíte všude a vlastně se „skoro těšíte,“ že jde katastrofa. Takže kdykoliv se na obzoru objeví mraky, tak mluvím nikoliv o letní bouřce, ale o hurikánu století. Sám sebe beru s rezervou… ale tento blog je zaměřen na drobné soběstačné zemědělství, takže mi odpusťte, že občas straším. 

I když se zde zřejmě neshodneme na velikosti průšvihu, do kterého se řítíme, myslím, že všichni ty mraky na obzoru vidíme. Myslím, že tu není nikdo, kdo by byl úplně klidný a bral to tak, že o nic nejde a za pár týdnů či měsíců se všechno vrátí do normálu….

Ty jo… fakt bude po volbách největší problém sem nepustit nelegální migranty? Když je vlastně už nechce do země pustit nikdo? Když o no-go zónách mluví i ti nejprogresivnější novináři a posledním mohykánem na poli sluníčkové pravdy a lásky je už jen Jan Čulík? 

Fakt bude po volbách největším problémem, utahování covid šroubů, když i naprostý majnstrým mluví o tom, že se nikomu do lockdownů nechce? Když státy kolem postupně ruší opatření? 

Mohl bych pokračovat – hrozí nám po volbách, že se důchody rychle a razantně seškrtají? Že se rychle a razantně zruší dětské přídavky? Hrozí nám opravdu velký nárůst majetkových daní, když i Piráti uznávají, že jim to prohrává volby? 

Podle mě je tohle všechno (a ještě mnoho dalších volebních témat) minulá válka. Děláme výcvik pro zákopové boje a na hranicích se už hromadí rychlé tanky, které zákopy přejedou a kulomety jim nevadí. 

Pojďme se dívat na volby z pohledu, že budoucí premiér s vládou budou nejspíš řešit opravdu velkou inflaci. Budou možná řešit nikoliv rostoucí cenu nemovitostí, ale jejich absolutní nedostupnost pro běžné pracující. Budou řešit nedostatek plynu, nedostatek elektřiny, nedostatek hnojiv, nedostatek polotovarů z Číny. Nejspíš budou řešit průšvihy, které by nás ani nenapadly. 

A my rozdáme karty podle covidu, podle důchodů, podle migrace. A oni nebudou mít vůbec žádný mandát na to, co se stane skutečnou aktualitou. Co bude skutečným leitmotivem jejich vládnutí. 

Ptám se… Kdo z volených lídrů je alespoň nějakou zárukou schopnosti pochopit problém, zorientovat se v nové problematice a řešit jí alespoň špatně? Kdo naopak se bude pokoušet o řešení ala Merkelová – zalézt a doufat, že se to vyřeší samo?  Kdo se už teď jeví naprostým diletantem, který vůbec neví, která bije? 

Sám Babiš říká, že jemu by se líbilo uspořádání většinové, kdy vláda prostě vládne a u voleb se k tomu občané vyjádří.  Svým způsobem to tak ale už je teď. Všichni politici totiž  k volbám přistupují jako k vysvědčení za uplynulé politické období. Podle toho mají nastavenou kampaň… My jsme dokázali, my jsme zařídili, my jsme zabránili, my to takhle budeme dělat dál… Ale volby by opravdu měly být spíš o tom co bude, než o tom co bylo. Období stability, kdy USA vládly a všichni ostatní na ně neměli, ta je pryč. Teď už to prostě neplatí. Příští volební období nebude stejné jako to současné. Naopak je prakticky jisté, že i bez velkých katastrof bude obsahovat úplně jiné výzvy a problémy. 

Kdo si dneska ještě pamatuje na nějaké řecké dluhy? Kdo se ještě vrací k rozvrácené Libyi? Před pár lety jsem v jednom kuse psal o Asadovi a umírněných lidojedech. Najednou je to pryč… tedy ono nic z toho není pryč, ale přišly jiné problémy. Bližší. Za humny. A i z těch bližších problémů… kdo ještě dneska řeší válku na Donbase? Kdo si vzpomene na detaily ruského angažmá v Sýrii? Zůstaly Vrbětice jako takový poslední motiv, ale budoucnost nebudou určovat tyto Vrbětice ani Kulhánek jako ministr zahraničí.   My tady řešíme koronavirus, řešíme hospodářský růst, řešíme Čapí hnízdo, ale dá se čekat, že za rok si na to nikdo ani nevzpomene, protože budeme mít mnohem větší problém. 

Mimochodem – projel jsem se v Enyaqu. To je moc pěkné vozítko. Rychlé svižné a dá se s ním z Boleslavi dojet až do Vidlákova na jedno nabití a ještě 200 km zbývá. Z běžné vesnické 32A zásuvky se nabije za šest hodin a v Brně u Vaňkovky se dobije za hodinu doplna. Je drahé jak sviňa, ale oni to v té Škodovce fakt celkem vyřešili… kam se hrabe nějaký Musk a jeho Tesla. Pro bohaté už nová mladá krásná a chytrá auta jsou.  Navíc jim na ně přispějeme pomocí dotací a ti prachatí si je koupí… už se s tím fakt dá jezdit.  Pro ně vždycky budou nabíječky a infrastruktura. Ale pro běžné lidi už skoro žádná auta nejsou. Fábie za půl mega je mimo realitu. Oni tam nahoře se v podstatě už domluvili… předělají si benzínky na nabíječky, koupí si fakt funkční a pěkná elektroauta a protože jich bude málo, vždycky pro ně zbyde jak stojan tak kapacita. A my… budeme chodit pěšky. Už jsme tu změnu v podstatě zaplatili. Nikdo to v politickém programu nemá. Nikdo o tom nemluví. 

Slyšeli jste nějakého českého politika, že by řekl třeba alespoň totéž co rakouský Kurz? Že ekologie je hezká věc, ale zemědělci potřebují traktor, továrny potřebují kamion a pracující potřebují dojet do práce? Tohle se teď všechno stane. Ne za deset let. To se stane teď v tomto volebním období. Ale volební téma to v podstatě není. Neslyšel jsem, že by Babiš třeba řekl, že za každou cenu tu zůstanou lidová vozítka. Přitom bych to docela potřeboval slyšet a zajímá mě to asi stokrát víc než celý covid a teď už vlastně mě to zajímá víc než migrace.  Mám si koupit pořádné pohorky, protože to je moje vozidlo budoucnosti? Nebo si mám už zamluvit to krásné nákladní elektrokolo, protože to je budoucnost mého života? A kromě pár uklidňujících frází jsem neslyšel ani slovo, jak to budoucí premiér míní řešit. 

Pojďme si dneska podiskutovat o výhledech – nebavme se, co je za námi, ale bavme se o tom, co vidíme před sebou .Co se stane v říjnu, listopadu, prosinci. Co se stane příští rok. A zohledněme to ve volbách. Kdo z nabízených ksichtů je nejvíce připraven? U koho je záruka, že to nebude řešit úplně mimo realitu?

Zdroj a diskuze zde.