Žně 2021 – jednoznačné potvrzení trendů a pár novinek

0
(0)

Vidlák: Jak jsem avizoval, s mým psaním to teď bude o něco horší, protože jsem až do pozdního večera v práci a když dojdu domů, padnu do postele a jsem rád, že jsem rád. Takže nové články (pokud vůbec vyjdou) se na skle objeví spíše ráno, kdy ještě není frmol a já mám čas něco napsat. Dnes začnu tím, že opět nenastala žádná změna…

Ano, trendy jsou stále stejné, jak jsem je popisoval a ani letošní covidový rok na tom nic nezměnil.

Obdělávaná výměra se zase trochu zmenšila, protože na orné půdě se postavily nějaké ty silnice, skladovací haly a nebo stavební parcely. Přes všechny stavební zákony a zákony o ochraně půdního dědictví, nic se ve skutečnosti nezměnilo. Velké peníze si zatím nevšimly, že by půda byla skutečně ohrožená. Tlak na zastavění orných ploch je pořád stejný a stejný je i přístup – všichni mají radost, že mají kde stavět svoje satelitní paneláky naležato a těch pár oportunistů, co před tímto trendem varují, ty nikdo neposlouchá.

Traktory se zase o trochu zvětšily, takže včerejších 1600 tun k nám na silo přivezlo zase méně vozů než předchozí rok. Přes všechny proklamace o ochraně životního prostředí a biozemědělství, po polích jezdí stále větší potvory, které stále více utužují půdu.

Zemědělců je zase o něco méně, protože staří dědci to už nezvládají dělat, mladí to dělat nechtějí a tak se půda dostává do stále méně rukou. Vyhrávají velké koncerny, které jsou lépe pojištěné proti rizikům, které realizují úspory z velikosti a těm malým (pokud se vůbec udrží v byznysu) nezbývá než kopírovat bezohlednost těch velkých, jinak nezkrachují až za pět let, ale rovnou.

Výměra řepky je zase menší, samotná řepka je stále nekvalitnější. Naopak roste výměra pšenice, která představuje už téměř třetinu všech osetých ploch. Jo jo, fakt jsme si ohromně pomohli. Nesmiřitelný boj proti řepce zařídil, že se pšenice dostane na stejnou plochu každý třetí rok. Předtím to bylo každý čtvrtý. Ne že by to bylo nějak zvlášť super, obzvlášť pro ty, kteří si pamatují desetihonový systém obdělávání ploch, ale dneska směřuje jednoznačně všechno k tomu, aby se na polích střídala pšenice, kukuřice a slunečnice. Nezaznamenal jsem, že by to nějakému debilnímu novináři vadilo. Ti pochopili jen řepka = Babiš.

Dobytka je zase méně. Ceny vepřového v obchodech stoupají k nebesům a výkupní ceny prasat klesají a klesají. Když jsem se nastěhoval na Moravu, vykrmené prase ve velkochovu stálo sedm tisíc korun. Zrovna včera jsem pro kamaráda domlouval jatečního vepříka na grilovačku. Bude stát kousek přes čtyři tisíce… Naučte se dělat zabijačky a kupujte si maso ještě živé. Je skoro zadarmo.

A teď pár novinek…

Už se ukazují první výsledky boje proti agrochemii. Pole jsou plná rmene. Rmen je plevel co vypadá jako heřmánek, je téměř nezničitelný a dělá dlouhé a velmi pevné šlahouny. Ty šlahouny se namotají kombajnu na naháňky a zhruba co hodinu musí kombajnér zastavit a šlahouny odřezat, protože jsou tak pevné, že hydromotor na liště nemá šanci. Poprvé jsem viděl, že kombajnéři vozí v kabině akumulátorové rozbrušovačky, protože nožem by se udřeli. Každému plevelu to chvíli trvá než se prosadí, takže v příštích letech očekávám další zajímavé rostliny i semena, která se budou dostávat do obilí. Samozřejmě nic se nezměnilo na tom, že orba je strašně drahá a náročná na naftu, takže mechanické hubení plevelů se také nekoná, protože zemědělec by zkrachoval hned a ne až za pár let.

I když jsou letos poměrně vysoké výkupní ceny, zemědělci budou mít za svou úrodu docela velké srážky z ceny právě za různé příměsi, kterých se nejsou schopni na polích zbavit kvůli zákazu postřiků. U nás na silech teď čističky obilovin jedou na tři směny a zásobníky na obilný odpad praskají ve švech. Zatím není úroda podrostlá, ale o víkendu má pršet… pak to začne. A samozřejmě – na silech žádná chemie zakázaná není, takže váš chleba bude stejně otrávený jako dřív, akorát zemědělec na tom víc prodělá a korporace více vydělají.

Když už jsme u těch korporací – ukazuje se stále více, že podniky typu ZZN jsou dinosaurem, jehož existence už nebude mít dlouhého trvání. Jsou stále méně potřebné. Hnojiva si zemědělec dokáže zařídit just in time přímo z přístavu a mezisklad zkolaudovaný a upravený na skladování dusičnanu amonného tak není zapotřebí. To samé platí i pro kapalná hnojiva. Stejně tak si většina zemědělců už vybudovala vlastní skladovací kapacity na obilí a nepotřebují odvážet úrodu do sila. A pokud odvážejí, tak už rovnou na prodej a ne na smlouvání.

Agrofert jako takový (a všechny ostatní podniky stejného typu) si v budoucnu udrží jen továrny. Obilná sila se postupně dostanou do rukou přímo zemědělců (ne těch malých, ale těch velkých co mají desetitisíce hektarů), další sila budou mít zemědělští producenti jako jsou mlýny, lisovny či výrobci krmných směsí a ten meziprostředník poskytující služby zemědělské veřejnosti zmizí, protože ho nikdo nebude potřebovat.

A ještě jedna novinka – všude mezi zemědělci se mluví o tom, že pokud se schválí nová unijní směrnice (a zatím to vypadá že ano) bude se ladem nechávat ne 10% ploch, ale 20%. Podle toho budou nastaveny dotace. Bude se to jmenovat nějak podobně vznešeně jako dneska – biopásy, greening a podobně, ale ve výsledku to zase nesplní očekávání, protože všechno ostatní jde opačným směrem. Plochy se zcelují a jsou ve stále menším počtu rukou. Traktory rostou, stroje mají stále širší záběr a na vytváření malých políček všichni kašlou. Unijní požadavky se splní jednoduše – zemědělci si koupí stroje, které budou schopny sít naráz několik druhů plodin a tak se obdělá jedno óbrovské pole při co nejmenším počtu operací, ale ten velký lán pšenice bude rozdělen pruhy hrášku a hořčice, které budou mít velikost přesně na kombajnovou lištu. Na jaře to bude vypadat hezky, ale po žních tam zase bude diskovat ten ohromný pásový John Deere, bude utužovat půdu a eroze bude vesele pokračovat dál.

A když to nějaký zemědělec nebude dělat, tak zkrachuje už příští rok a ne až o něco později.

Zdroj

Souhlasíte s článkem?

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno, budete prvním

Napsat komentář